1 Když Jákob viděl, že v Egyptě je obilí, řekl svým synům: „Proč koukáte jeden na druhého?” 2 A dodal: „Slyšel jsem, že v Egyptě je obilí, sestupte tam a nakupte pro nás, abychom zůstali naživu a nezemřeli.” 3 Deset Josefových bratrů tedy šlo dolů do Egypta, aby tam nakoupili obilí. 4 Ale Josefova bratra Benjamína Jákob s bratry nepustil, neboť si řekl: „Aby se mu tam nestalo nic zlého.”
5 Synové Izraele tedy šli stejně jako jiní nakoupit obilí, neboť v kenaanské zemi byl hlad. 6 Josef byl pánem nad zemí a byl to on, kdo všemu lidu země prodával. Josefovi bratři přišli a poklonili se mu tváří k zemi. 7 Josef své bratry uviděl a poznal je, ale choval se k nim jako cizí a mluvil k nim tvrdě. Zeptal se jich: „Odkud přicházíte?” „Z kenaanské země nakoupit jídlo,” odpověděli.
8 Josef své bratry poznal, ale oni jeho ne. 9 Josef si tehdy vzpomněl na ty sny, které o nich měl a řekl jim: „Vy jste špehové, přišli jste odhalit slabinu této země.” 10 „Ne, můj pane,” řekli, „tví otroci přišli jen nakoupit jídlo. 11 Jsme všichni synové jednoho muže. Jsme počestní lidé, tví otroci nejsou špehové.”
12 „Ne, přišli jste odhalit slabinu této země,” řekl Josef. 13 „Tvých otroků je dvanáct bratrů,” odpověděli, „synové jednoho muže v kenaanské zemi. Hle, ten nejmladší je teď se svým otcem, a jeden už není.”
14 Josef jim řekl: „Je to tak, jak vám povídám. Jste špehové. 15 Takto budete vyzkoušeni: Jako že je faraon živ, neodejdete odsud, dokud sem nepřijde váš nejmladší bratr. 16 Pošlete jednoho z vás, aby vyzvedl vašeho bratra. Vy mezitím zůstanete ve vězení, dokud se neprokáže, zda mluvíte pravdu. Pokud ne, jako že je faraon živ, jste špehové.”
17 Vsadil je všechny na tři dny do vězení. 18 Třetí den jim Josef řekl: „Toto učiňte a budete žít, neboť já se bojím Boha. 19 Jestli jste počestní, zatímco jeden váš bratr zůstane spoután ve vašem vězení, vy jděte a vezměte obilí, abyste zahnali hlad ve svých domech. 20 Ale přiveďte mi svého nejmladšího bratra. Tak se prokáže pravdivost vašich slov a nezemřete.” Tedy učinili tak. 21 Řekli jeden druhému: „Provinili jsme se proti našemu bratru. Viděli jsme úzkost jeho duše, když nás prosil, ale my jsme ho nevyslyšeli. A teď tato úzkost padla na nás.”
22 „Neříkal jsem vám snad tehdy: ‚Nehřešte proti chlapci?’” odpověděl jim Rúben. „Ale neposlechli jste mě. A teď je vyhledávána jeho krev.” 23 Oni však nevěděli, že jim Josef rozumí, protože k nim mluvil přes tlumočníka. 24 Odvrátil se od nich a začal plakat. Potom se zase obrátil k nim a mluvil s nimi. Vzal Simeona a před jejich zraky jej svázal. 25 Poté Josef přikázal naplnit jejich pytle obilím a vrátit do pytle každému jeho peníze a aby jim ještě navíc přidali jídlo na cestu. A učinili tak.
26 Naložili obilí na své osly a odjeli odtud. 27 Když jeden z nich na místě, kde přenocovali, otevřel svůj pytel, aby dal krmivo svému oslu, uviděl nahoře v pytli své peníze. 28 Řekl svým bratrům: „Podívejte, mám tady ve svém pytli zase své peníze.” Hrůzou se jim zastavilo srdcep a v rozechvění řekli jeden druhému: „Co nám to Bůh udělal.”
29 Vrátili se ke svému otci Jákobovi do kenaanské země a vyprávěli mu o všem, co se jim přihodilo. Řekli: 30 „Muž, který je v té zemi pánem, k nám mluvil tvrdě a obvinil nás, že jsme přišli vyslídit zemi. 31 Řekli jsme mu: „Jsme počestní lidé, nejsme špehové. 32 Je nás dvanáct bratrů, synové svého otce. Jeden už není a nejmladší je teď s naším otcem v kenaanské zemi. 33 Ten muž, pán země nám řekl: ‚Takto poznám, zda jste počestní, zanechte tu u mně jednoho ze svých bratrů, vezměte jídlo, abyste zahnali hlad ve svých domech a odejděte. 34 Ale přiveďte mi svého nejmladšího bratra. Tak poznám, že nejste špehové, ale že jste počestní lidé.’”
35 Když potom vyprazdňovali své pytle, každý v tom svém pytli měl váček s penězi. Když oni i jejich otec uviděli ty váčky s penězi, dostali strach. 36 Jejich otec Jákob jim řekl: „Kvůli vám jsem přišel o své syny. Josef není, Simeon už není a ke všemu mi vezmete i Benjamína. Všechno je proti mě. 37 „Zabij mé dva syny, jestli ti ho nepřivedu zpátky,” řekl Rúben svému otci. „Svěř ho do mých rukou a já ti ho zase přivedu nazpět.” 38 „Můj syn s vámi dolů nepůjde,” odpověděl. „Jeho bratr je mrtvý a zůstal mi jen on. Jestli se mu na vaší cestě stane něco zlého, přivedli byste mé šediny v žalu do podsvětí.”
Poznámky:
v. 28 dosl. jejich srdce odešlo