1 Proto nemáš žádnou omluvu, ó, člověče, který soudíš, neboť v čem jiného soudíš, sám sebe odsuzuješ. Neboť ty, jenž soudíš, děláš to stejné. 2 Však víme, že Boží soud je založen na pravdě vůči těm, kteří se dopouští takových věcí.
3 Myslíš si snad, ó, člověče, že ty, který jiné za takové věci soudíš, unikneš Božímu soudu, když to sám děláš? 4 Nebo snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti a nevíš, že to Boží dobrota tě vede k pokání? 5 Svou zatvrzelostí a nekajícným srdcem si však hromadíš hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu. 6 Ten odplatí každému podle jeho skutků: 7 těm, kteří vytrvalostí v konání dobra hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem, 8 těm však, kteří jsou sobečtí a neposlouchají pravdu, zato poslouchají nespravedlnost, odplatí zuřivostí a hněvem.
9 Soužení a úzkost na duši každého člověka, který činí zlo, předně Žida, ale také Řeka. 10 Avšak sláva, čest a pokoj každému, kdo koná dobro, předně Židu, ale také Řeku.
11 Bůh totiž nikomu nestraní. 12 Ti, kdo bez Zákona hřešili, bez Zákona zahynou a ti, kdo hřešili pod Zákonem, Zákonem budou souzeni. 13 Neboť před Zákonem nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ospravedlněni budou ti, kdo Zákon plní. 14 Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, přirozeně dělají to, co Zákon říká, tito, ačkoli Zákon nemají, jsou Zákonem sami sobě. 15 Ti dávají najevo, že mají Zákon zapsán v srdcích, jejich svědomí to dosvědčuje a jejich myšlenky se vzájemně buď odsuzují nebo obhajují. 16 Tak to bude v den, kdy Bůh podle mé radostné zvěsti bude soudit prostřednictvím Ježíše Pomazaného, co je skryto v lidech.
17 Tak ty si tedy říkáš Žid, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem, 18 poznáváš jeho vůli a ze Zákona zkoumáš, na čem záleží. 19 O sobě jsi přesvědčen, že jsi vůdcem slepých a světlem těch, kdo jsou ve tmě, 20 vychovatelem nerozumných a učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy. 21 Ty tedy, který jiné učíš, sám sebe neučíš? Hlásáš, že krást se nemá, a sám kradeš? 22 Říkáš, že cizoložit se nemá, a sám cizoložíš? Hnusíš si modly a přitom věci z jejich chrámů bereš? 23 Ty, který se chlubíš Zákonem, zneuctíváš Boha tím, že Zákon sám porušuješ? 24 Neboť Boží jméno je mezi pohany tupeno právě kvůli vám, jak je psáno. 25 Vždyť obřízka má skutečně užitek, jen pokud Zákon dodržuješ. Pokud však Zákon porušuješ, tvá obřízka se stává neobřízkou. 26 Jestliže ten, kdo není obřezán, zachovává to, co Zákon vyžaduje, nebude se snad jeho neobřízka počítat za obřízku? 27 Nebude snad ten, kdo z přirozena není obřezán, ale naplňuje Zákon, soudit tebe, který i přes literu a obřízku Zákon přestupuješ? 28 Židem totiž není ten, kdo je jím navenek, a pravou obřízkou není ta zjevná, ta vykonaná na těle, 29 ale Židem je ten, který je jím uvnitř, a pravá obřízka je obřízka srdce Duchem, nikoli literou, jehož chvála není od lidí, ale od Boha.