1 Slova sběratelea, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
2 „Marnost, marnost,“ říká sběratel, „Naprostá marnost, všechno je marnost.“ 3 Jaký užitek má člověk ze vší své námahy, kterou se namáhá pod sluncem?
4 Jedna generace odchází a přichází jíná, ale země po věky zůstává. 5 Slunce vychází a zapadá, na místo, odkud vzešlo, dychtí se vrátit zas. 6 Vítr na jih míří, k severu se nazpět obrací. Obrací se a obrací, na své okruhy opět se vrací. 7 Všechny toky do moře tečou, moře se jimi nenaplní. Na místo, odkud přišly, tam se opět vrací.
8 Všechno je to tak únavné, vypovědět to člověk nedokáže. Oko se nenasytí pohledem ani ucho se nenaplní poslechem. 9 Co bylo, opět bude, co se dělalo, bude se dělat dál. Není nic nového pod sluncem. 10 Je vůbec něco, o čem by se dalo říct: Hle, to je nové? Bylo to tu už od pradávna, dávno před námi. 11 Po tom, co bylo, už památky není, a co přijde, si nebudou připomínat ti potomní.b
12 Já, sběratel, jsem byl králem nad Izraelem v Jeruzalémě. 13 Přiložil jsem své srdce, abych pátral a zkoumal moudrostí všechno, co se koná pod nebem: bídnou dřinu Bůh uložil lidským synům, aby byli zaměstnáni. 14 Pohlédnul jsem na všechno dílo, které se koná pod sluncem: hle, je to všechno marnost a honba za větrem. 15 Co je pokřivené, nelze narovnat, co chybí, to nelze počítat.
16 V srdci jsem si řekl: „Mám mnoho majetku a nabyl jsem moudrosti nade všechny, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou. Mé srdce vzrostlo v moudrosti a poznání.“ 17 Přiložil jsem své srdce, abych poznal moudrost a také ztřeštěnost a hloupost: pochopil jsem, že i toto je honba za větrem, 18 neboť s nadbytkem moudrosti přichází i mnohé trápení a komu přibývá poznání, přibývá mu i bolest.
Poznámky:
(a) Sběratel – h. kohelet dosl. shromažďovatel. Hebrejský název této knihy je Kohelet. V českých překladech se tato kniha tradičně jmenuje Kazatel. Slovo kohelet je od slovesa kahal. Toto sloveso je v biblických textech použito vždy v kontextu shromáždění lidí. Nicmémě význam slova je vždy hlavně dán tím, co tím říká ten, kdo jej použil. Autor této knihy se definoval slovem shromažďovatel, nicméně při čtení této knihy může každý posoudit, že autorovým předmětem zájmu nejsou ani tak lidé jako spíše poznání a moudrost.
Autorem je židovský král Šalomoun. To lze odvodit z 12. verše a znalosti historie Izraele. Autor říká, že vládl Izraeli z Jeruzaléma. Jsou pouze dvě osoby, které zapadají do tohoto popisu, kteří vládli Izraeli z Jeruzaléma – král David a jeho syn Šalomoun. Krátce po tom, co usedl na trůn Šalomounův syn Rechabeám, se země rozdělila na Judské a Izraelské království, takže Jeruzalém už nebyl hlavním městem Izraele, ale Judského království. Ze zmíněných králů je pouze Šalomoun tím, který danému popisu odpovídá z hlediska toho, že mu Bůh dal výjimečnou moudrost. Sepsal také většinu knihy Přísloví. Takže i z tohoto lze usoudit, že význam slova shromažďovatel se netýká shromažďování lidí, ale moudrosti. Proto mám za to, že název knihy Sběratel více odpovídá významu knihy, než tradiční český název Kazatel.
(b) tj. následná pokolení