1 Uložil jsem si k srdci, abych toto vše objasnil, že spravedliví a moudří a jejich dílo je v Božích rukou. Ba nikdo neví předem ani o lásce či nenávisti, všechno je před ním. 2 Všichni jsou na tom stejně. To stejné se děje spravedlivým i přestupníkům, jak dobrým a čistým, tak i nečistým, jak těm, kdo obětují, tak i těm, kdo neobětují. Co se děje dobrému, děje se i hříšníkovi, tomu, kdo přísahá, i tomu, kdo se přísahat bojí. 3 Toto je na tom všem, co se koná pod sluncem, to zlé, že všichni mají stejný úděl. A k tomu jsou srdce lidských synů plná zla a ztřeštěnost je v jejich srdcích. A poté odchází k mrtvým.
4 Vždyť ten, kdo je mezi živými, má naději, neboť živý pes je na tom lépe, než mrtvý lev. 5 Neboť ti, kdo žijí, ví, že zemřou, mrtví však nevědí nic. Nemají už žádnou odměnu, neboť jejich památka byla zapomenuta. 6 I jejich láska a nenávist a zápal už pominul, nemají už dál podíl z ničeho, co se koná pod sluncem.
7 Jdi tedy a jez svůj chléb s radostí a pij víno s veselím v srdci, neboť Bůh už dávno našel zalíbení ve tvém díle. 8 Po celý čas ať je tvé roucho bílé a tvá hlava ať nemá nedostatek oleje. 9 Užívej života s ženou, kterou miluješ, po všechny dny tvého života v marnosti, které ti Bůh pod sluncem dal po všechny dny tvé marnosti, neboť to je tvůj podíl v tomto životě a z námahy, kterou se namáháš pod sluncem. 10 Cokoli se ti naskytne udělat, čiň ze vší síly, neboť není skutku či úmyslu, poznání ani moudrosti v podsvětí, kam odcházíš.
11 Opět jsem se ohlédl a viděl jsem pod sluncem, že běh není o rychlích ani bitva o hrdinech, chléb o moudrých ani bohatství o rozumných ani přízeň o znalých, ale je to o tom, když se jim naskytne daný čas a situace. 12 Vždyť člověk svůj čas ani nerozpozná. Jako když se ryby chytí do zlé sítě a jako ptáci zajatí do pasti, stejně tak jsou lidští synové lapeni ve zlý čas, když na ně padne znenadání.
13 Pod sluncem jsem uviděl i tuto moudrost a přišla mi důlěžitá: 14 V jednom malém městě byla hrstka mužů. Velký král přišel proti němu, obklíčil jej a zbudoval proti němu velké obléhací věže. 15 V tom městě se našel chudý, ale moudrý muž, a ten svou moudrostí to město vysvobodil. Potom si však už na něj nikdo nevzpomněl. 16 Řekl jsem si, že moudrost je lepší než síla, ale moudrost chudého je opovrhována a jeho slovům není věnována pozornost.
17 Slova moudrých pokojně vyslyšená jsou lepší než křik vládce hlupáků. 18 Moudrost je lepší než zbraně do války, hříšník však zničí mnoho dobrého.