1 Vidění Izajáše, syna Ámose, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů judských králů Uzijáše, Jótama, Achaze a Ezechijáše:
2 Slyšte, nebesa, a naslouchej, země, neboť Jehova promluvil:
„Děti jsem vychoval a odchoval, ale oni se proti mně vzbouřili. 3 Býk zná toho, komu patří, i osel žlab svého pána, ale Izrael nezná, můj lid nerozumí.“
4 Ó, jak hřešící národ to je, lid obtížený vinou, símě zločinců, synové převrácenců! Opustili Jehovu, pohrdli Svatým Izraele, odcizili se mu.a 5 Proč byste měli být ještě biti? Dál jen bude pokračovat vaše odpadnutí. Celá hlava nemocná je, celé srdce zesláblé. 6 Od hlavy až k patě na něm nic zdravého není, jen samé modřiny, podlitiny a čerstvé rány. Nebyly ztračeny, obvázány ani olejem změkčeny.
7 Vaše zem je zpustošená, vaše města vypálena jsou, před očima vám cizinci sžírají vaši půdu, spoušť jako po ničivém vpádu cizozemců. 8 Dcera sijónská je opuštěna jako bouda na vinici, jako chatrč na okurkovém poli, jako město v obležení. 9 Kdyby nám Jehova nezanechal pár přeživších, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomoře podobni.
10 Slyšte Jehovovo slovo vládci Sodomy, naslouchej Božímu zákonu, lide gomorský:
11 „K čemu mi je množství vašich obětí?“ praví Jehova. „Mám dost zápalných obětí beranů a tuku tučných telat. V krvi mladých býčků, beránků nebo kozlů zalíbení nemám. 12 Když přicházíte, abyste se mi ukázali, kdo to od vás požadoval, abyste po mých nádvořích šlapali?“
13 „Nepřinášejte mi už ty prázdné obětní dary, kouř kadidla je mi ohavností. Ty vaše novoluní, šabaty a slavnostní svolání, už nesnesu ta zlá shromáždění. 14 Vaše novoluní a svátky z duše nenávidím, jsou mi břemenem a já už jsem unaven jej nést. 15 Proto když vztahujete své ruce, svůj zrak odvracím, když své modlitby rozmnožujete, nenaslouchám jim, neboť vaše ruce jsou plné krve.“
16 „Umyjte se, očišťte se, odložte své zlé činy od mých očí, páchat zlo přestaňte. 17 Konat dobro se učte, násilníka napravujte, zjednejte právo sirotkovi a vdov se zastaňte. 18 Pojďte a rozsoudíme se,“ praví Jehova, „i kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako karmínb, budou jako vlna. 19 Budete-li ochotní a poslušní, dobré plody země jíst budete. 20 Odmítnete-li a budete vzdorovat, mečem požíráni budete, neboť Jehovova ústa promluvila.“
21 Jak se mohla z věrného města stát nevěstka? Bylo plné práva a spravedlnost se do něj uchýlila, a teď vrazi. 22 Struskami se stalo tvé stříbro, vodou bylo zředěno tvé víno. 23 Tví hodnostáři jsou vzpurní a se zloději se spolčují, všichni milují úplatky a honí odměny. Právo sirotku nezjednají a spor vdovy se nedostane k nim.
24 Proto praví Pán, Jehova zástupů, Mocný Izraele:
„Běda! Na svých protivnících potěším se, na svých nepřátelích pomstím se. 25 Obrátím svou ruku k tobě a zcela tvé strusky očistím a všechny tvé příměsy odstraním. 26 A obnovím tvé soudce, jak tomu bylo dřív, a tvé rádce jako na počátku. A poté tě nazvou městem spravedlnosti, městem věrným.“
27 Sijón bude vykoupen soudem a ti, kdo se obrátí, spravedlností. 28 Společná bude zkáza vzpurných i hříšníků, skoncováno bude s těmi, kdo opouští Jehovu.
29 Neboť kvůli dubům, kterých se vám zachtělo, budete zahanbeni, a budete zostuzeni kvůli zahradám, které jste si zvolili. 30 Budete jako dub, jehož listí opadá, a jako zahrada bez vody. 31 Mocný se stane koudelí a jeho dílo jiskrou, obojí spolu shoří a nikdo to neuhasí.
Poznámky:
(a) není myšlen psychický stav, ale vztahové odloučení
(b) červec kermesový – hmyz, který parazituje na dubu kermesovém; z něj se vyrábělo červené barvivo, které je druhem karmínu