1 Břímě o Údolí viděnía:
Co že jsi celé vystoupilo na střechy, 2 ty hluku plné, město halasné, ty město rozjařené!b Tví pobití nepadli mečem, ani nebyli zabiti v boji. 3 Všichni tví vládci společně utekli a bez výstřelu z luku jsou spoutáni. Byli dopadeni a všichni společně spoutáni, byť jakkoli daleko utekli.
4 Proto jsem řekl: „Nedívejte se na mě, chci se dát do hořkého pláče. Zkáza dopadla na dceru mého lidu. Utěšit se mě nesnažte.“ 5 Je to den nepokoje a pošlapání, den zmatku od mého Pána Jehovy zástupů v Údolí vidění, den boření zdí a k horám o pomoc volání.
6 Elam toulec si vzal, vozy s lidmi a koňmi, Kir odhalil štít. 7 A stalo se, že tvá nejlepší údolí zaplnili vozy a před branou se sešikovali jezdci. 8 Odhalena byla Judova záštita, svůj zrak v ten den upřel jsi ke zbroji Domu lesa.c
9 Trhlin ve zdi města Davidova, že mnoho je jich, jste si všimli, vody Dolního rybníkad jste shromáždili — 10 domy Jeruzalémské jste sečetli a domy strhli, abyste hradby opevnili, 11 mezi dvěmi hradbami jste nádrž pro vody Starého rybníkae udělali — na Toho, kdo jej učinil, jste ohled nebrali, a na Toho, kdo jej už před dávnými časy zformoval, jste nehleděli.
12 Tehdy můj Pán Jehova zástupů povolal lid k pláči a k bědování, aby si oholili hlavu a pytlovinou se opásali, 13 a hle, radost a veselí, zabíjení býčků a pobíjení ovcí, pojídání masa a pití vína: „Jezme, pijme, neboť zítra zemřeme.“ 14 Jehova zástupů to zjevil mému sluchu: Tato vina usmířena nebude, dokud nezemřete, praví můj Pán Jehova zástupů.
15 Takto praví můj Pán Jehova zástupů:
„Zajdi za tím správcem Šebnou, jenž má dům pod svou správou, a řekni: 16 Co ty zde pohledáváš a za koho se máš, že sis tu hrobku vytesal? Tesáš si hrobku na výšině, stánek sobě do skály ryješ? 17 Pohleď, jak s tebou Jehova jako silák mrští a jistotně tě popadne. 18 Povalí tě a jako kouli odkulí do daleké země. Tam zemřeš a tam skončí i tvé slavné vozy, jsi pro dům svého pána zostuzením. 19 Z tvého stanoviště vyženu tě. Z tvého postavení on svrhne tě. 20 V ten den se stane, že povolám svého služebníka Eliakímaf, syna Chilkijášeg, 21 do tvého roucha jej obléknu a tvým pásem opášu. Tvou pravomoc svěřím do rukou jemu, on se stane otcem obyvatelům Jeruzaléma a judskému domu. 22 Na jeho rameno vložím klíč Davidova domu: když on otevře, nikdo nezavře, když on zavře, nikdo neotevře. 23 Jako kolík jej zarazím na pevném místě, on bude trůnem slávy pro dům svého otce. 24 Všechnu slávu domu jeho otce na něj pověsí — výhonky i odnože — veškeré malé nádobí, od číší až po všechny džbánky. 25 V ten den,“ praví Jehova zástupů, „kolík na pevném místě zaražený bude odstraněn; bude skácen a padne k zemi. Jho, které na něm bylo, odťato bude,“ neboť tak Jehova promluvil.
Poznámky:
(a) symbolické jméno pro Jeruzalém
(b) srov. Sof 2,15 a Sof 3,11 — zde ve verši 22,2 se mluví o veselí, jásání a radovánkách, sebejistém jásotu —Jeruzalém se chová jako národy, které neznají Boha, jako Babylon, Asýrie nebo Ninive; srov. s Iz 13,3, kde je stejné slovo použito o těch, kteří se radují a jásají nad Božím zvelebením
(c) nejspíš míněn Šalomounův dům „Libanonského lesa“ , na jehož stavbu byl použit libanonský cedr — viz. 1Kr 7,2
(c) Starší název rybníku Siloe (viz. J 9,7) – byl zbudován za vlády krále Chizkijáše (viz. 2. Par. 32,2-4)
(e) nejspíš jen jiné pojmenování Dolního rybníka, alias rybníka Siloe
(f) h. Bůh pozvedá, nebo ustavuje (význam jména); srov. Jer. 36,3; 2Kr 18,18 — Eliakím nahradil Šebnu, který byl sesazen na pozici písaře za vlády krále Chizkijáše
(g) h. můj podíl je Jehova (význam jména)