1 Jehovo, můj Bůh ty jsi,
vyvyšovat tě budu a jméno tvé chválit,
neboť veliké divy jsi vykonal,
věrné a spolehlivé jsou tvé odvěké záměry.
2 Neboť město jsi obrátil v hromadu sutin,
opevněné město v ruiny,
tvrz cizinců už není městem,
zbudována už nebude navěky.
3 Proto vzdávat slávu ti bude silný lid,
bát se tě budou města národů ukrutných,
4 neboť chudému pevností jsi byl,
pevností nuznému v jeho trápení,
před bouří útočištěm a před žhnoucím sluncema zastíněním:
5 neboť jako bouře proti zdi je běsnění ukrutných
a jako žhnoucí slunce ve vyprahlé zemi,
ty však vřavu cizinců pokoříš —
jako když žhnoucí slunce mrak zastíní,
umlčena bude píseň ukrutných.b
6 Jehova zástupů na této hoře všem lidem hostinu uspořádá: hostinu z tuku a zralého vína; z tuku a morku a přečištěného zralého vína.c 7 Na této hoře pohtí zahalení, které omotává všechny lidi, přikrytí, jež je rozprostřeno nad všemi národy. 8 Smrt pohltí vítězstvím,d slzy setře ze všech tváří,e odejme z celé země jeho lidu pohanění, neboť tak Jehova promluvil.
9 Toho dne řeknou: „Hle, toto je Bůh náš, v něj jsme doufali a on nás zachránil. Toto je Jehova, v něj jsme doufali, jásat a radovat se budeme z jeho záchrany.f“ 10 Neboť Jehovova ruka spočine na této hoře a Moáb zašlapán bude, jako je kupka slámy sešlapána do hromady hnoje. 11 Bude natahovat své ruce, jako plavec natahuje své ruce, když plave, ale Pán poníží jeho pýchu bez ohledu na to, co svýma rukama dovede. 12 A opevnění tvých vysokých zdí sehne, ponížíg a k zemi až do prachu srazí.
Poznámky:
(a) žhnoucím sluncem, heb. dosl. horkem, podobně v. 5
(b) v. 5 je rozšířením v. 4 ve vztahu k bouři a žhnoucímu slunci, před kterým Pán chrání chudého
(c) zralé víno, heb. dosl. usazenina — u starých vín se na dně vytváří usazeniny, které se přeléváním vína do karafy odstraňují, srov. Jer. 48,11
(d) 1K 15,54
(e) Zj 7,17; Zj 21,4
(f) heb. yeshû‛âh – hebrejská podoba jména Ježíš
(g) učinit nízkým