1 Had byl nejvychytralejší ze všech polních živočichů, které Jehova Bůh učinil. A ten řekl ženě: „Vážně Bůh řekl: ‚Nebudete jíst ze všech stromů v zahradě?’” 2 Žena hadovi odpověděla: ”Ovoce ze stromů v zahradě jíst můžeme. 3 Ale ohledně ovoce stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Z něj nejezte, ani se ho nedotýkejte, abyste nezemřeli.’”
4 Had řekl ženě: „Určitě nezemřete! 5 Bůh však ví, že v den, kdy z něj pojíte, otevřou se vám oči a budete jako bohové. Budete znát dobré i zlé.” 6 Žena viděla, že strom je dobrý k jídlu, libý očím a lákavý pro získání moudrosti a vzala z jeho ovoce a jedla. Dala také svému muži, který byl s ní, a on jedl.
7 Vtom se otevřeli oběma oči a poznali, že jsou nazí. Sešili fíkové listí a udělali si bederní roušky. 8 Vtom uslyšeli hlas Jehovy Boha, jak se prochází zahradou za denního vánku. Člověk a jeho žena se skryli před tváří Jehovy Boha mezi stromy v zahradě.
9 Jehova Bůh zavolal na člověka a řekl: „Kde jsi?” 10 Člověk řekl: „Zaslechl jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se, protože jsem nahý; proto jsem se schoval.” 11 Bůh řekl: „Kdo ti řekl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?”
12 Člověk řekl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z toho stromu a já jsem jedl.” 13 Jehova Bůh řekl ženě: „Co jsi to učinila?” Žena řekla: „Had mne podvedl a já jsem jedla.”
„Proto, co jsi udělal, buď proklet (a tím odvržena) ode vší zvěře a ode všech polních živočichů: po břiše se budeš plazit a budeš žrát prach po všechny dny svého života. 15 Kromě toho položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi semeno tvé a její; ono rozdrtí tvou hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.”
„Velmi rozhojním tvé bolesti během těhotenství, s námahou budeš rodit děti. Budeš dychtit po svém muži, který nad tebou bude vládnout.”
„Protože jsi vyslyšel hlas své ženy a jedl jsi z toho stromu, o kterém jsem ti přikázal: ‚Z něj nejez;’ prokletá buď země kvůli tobě, s námahou a bolestí z ní budeš jíst po všechny dny svého života. 18 Trní a bodláčí ti bude vydávat, budeš jíst polní rostliny. 19 V potu tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Neboť prach jsi a v prach se navrátíš.”
20 Člověk dal své ženě jméno Eva, protože byla matkou všech živých. 21 Jehova Bůh vyrobil Adamovi a jeho ženě suknice ze zvířecí kůže a oblékl je. 22 Jehova Bůh řekl: „Hle, člověk se stal jako jeden z nás, když zná dobré i zlé. Jen aby nevztáhl svou ruku a nevzal ze stromu života a nejedl z něj, aby žil navěky!”
23 Poslal jej tedy Jehova Bůh ze zahrady Eden pryč, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24 Tak vyhnal člověka a na východě zahrady Edenu postavil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby strážili cestu ke stromu života.
Poznámky:
(a) toto slovo v heb. textu není, ale doplňuje význam ve vztahu k předložce od. Prokletím oddělen od ostatní zvěře. (srov. Gn 4,11). Prokletím se ztrácí spojení. Srovnejme to se svatostí, svatost je oddělení se pro Boha, kdežto prokletí oddělení od Boha. Ve vztahu k hadu to znamená, že přestal být jedním z nich. V Gn 4,14 Kain chápal prokletí jako být zahnán, zapuzen od země, ale Bůh sám nepoužil slovo zapudit ale proklet. Země nevydá své ovoce, protože s ní ztratil spojení. Je to jako, když láska mezi dvěma lidmi vyprchá kvůli ztrátě komunikace. Efektem prokletí je izolace ode všeho a všech.