1 Dva andělé přišli večer do Sodomy. Lot právě seděl v sodomské bráně. Když je Lot uviděl, vstal a šel jim naproti. Poklonil se tváří k zemi 2 a řekl: „Prosím, moji páni, uchylte se nyní do domu svého otroka a zůstaňte přes noc. Umyjete si nohy a ráno můžete vstát a jít dál.” Oni odpověděli: „Ne, my přenocujeme venku.” 3 Když však na ně tlačil a naléhal, obrátili se a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu a napekl nekvašené chleby a oni pojedli.
4 Předtím než ulehli, sodomští muži, mladí i staří z celého města obklíčili dům. 5 Zavolali na Lota a řekli mu: „Kde jsou ti muži, kteří k tobě přišli dnes v noci? Vyveď je, abychom je mohli poznat.” 6 Lot k nim vyšel ven a zavřel za sebou dveře. 7 Řekl jim: „Prosím, mí bratři, nedopouštějte se zlého. 8 Pohleďte, mám dvě dcery, které ještě nepoznaly muže. Vyvedu vám je a můžete s nimi naložit podle libosti. Jenom nečiňte nic zlého těmto mužům, kteří se přišli uchýlit pod záštitu mého domu.”
9 Řekli mu: „Uhni! Sám přišel jako cizinec a teď nás bude soudit? S tebou naložíme hůře než s nimi.” A násilím se tlačili na Lota a snažili se vylomit dveře. 10 Ti muži natáhli ruce a vtáhli Lota dovnitř a zavřeli dveře. 11 Ty muže venku ranili slepotou, jak malé tak velké, takže nemohli najít dveře.
12 Potom ti muži řekli Lotovi: „Pokud máš v tomto městě ještě někoho, zetě, syny, dcery či někoho jiného, vyveď je z tohoto místa, 13 neboť jej zničíme. Jeho křik před tváří Jehovy zesílil natolik, že nás Jehova poslal jej zničit.” 14 Lot si tedy šel promluvit se svými zeti, kteří si měli brát jeho dcery, a řekl jim: „Vstaňte a vyjděte z tohoto místa, neboť Jehova toto město zničí.” Jim to však připadalo, jakoby jen žertoval. 15 Když svítalo, andělé na Lota naléhali slovy: „Vstaň, vezmi svou ženu a své dvě dcery, které jsou zde, abys nebyl smeten spolu s vinou tohoto města.”
16 Když však váhal, vzali ti muži Lota, jeho ženu a jeho dcery za ruku, neboť Jehova s ním měl soucit, a vyvedli je z města ven, kde je pustili. 17 Poté, co je vyvedli ven, jeden z nich řekl: „Utečte, abyste si zachránili život. Neohlížejte se, ani se nezastavujte. Utečte do hor, abyste nebyli smeteni.”
18 Lot jim řekl: „Prosím ne, můj Pane. 19 Hle, nyní tvůj otrok nalezl přízeň ve tvých očích a rozhojnil jsi své milosrdenství, které jsi mi projevil záchranou mého života. Ale já nestihnu utéct do hor, aby mě nezastihlo toto zlo a nezemřel jsem. 20 Pohleďte na toto město, je dostatečně blízko, abych tam mohl utéct, a je maličké. Dovolte mi utéct tam, abych byl zachován při životě.”
21 Odpověděl mu: „I ohledně této věci tě vyslyším, takže to město, o kterém jsi mluvil, nezničím. 22 Rychle se tam ale běž ukrýt, neboť nemůžu nic dělat, dokud tam nebudeš.” Proto se tomu místu začalo říkat Soár (maličké). 23 Slunce právě vycházelo, když Lot dorazil do Soáru. 24 A Jehova dštil z nebe na Sodomu a Gomoru oheň a síru 25 a zničil ta města a celou tu rovinu, všechny obyvatele těch měst i všechno, co na zemi rostlo. 26 Jeho žena se ohlédla a stal se z ní solný sloup.
27 Abraham brzy ráno vstal a šel k tomu místu, kde stál před Jehovou. 28 Shlédl k Sodomě a Gomoře a k zemi roviny a uviděl vystupovat ze země kouř jako kouř z pece. 29 Když Bůh ničil města té roviny, pamatoval na Abrahama a poslal Lota pryč z prostředku té zkázy, když ničil města, kde Lot žil.
30 Lot potom opustil Soár a přebýval se svými dvěma dcerami v horách, protože se bál zůstat v Soáru. Se svými dvěma dcerami bydlel v jeskyni.
31 Prvorozená řekla té mladší: „Náš otec je už starý a není zde muž, který by k nám vešel stejně, jak se děje všude jinde na zemi. 32 Dejme našemu otci napít se vína a budeme s ním spát, abychom zachovali símě našeho otce.” 33 Daly tedy svému otci toho večera napít se vína. Jako první k němu vešla prvorozená a spala se svým otcem. On ani nepoznal, kdy si lehla a kdy vstala.
34 Druhý den pak řekla prvorozená té mladší: „Spala jsem včera v noci se svým otcem. Dejme mu se napít vína ještě dnes večer, vejdi k němu a spi s ním. Tak zachováme símě našeho otce.” 35 Daly svému otci ten večer pít víno. Mladší vešla a spala s ním. On ani nepoznal, kdy si lehla a kdy vstala. 36 Obě tedy počaly ze svého otce. 37 Prvorozené se narodil syn a dala mu jméno Moábp. Ten je otcem všech Moábců až dodnes. 38 Mladší se narodil syn a dala mu jméno Ben-amíp. On je otcem všech Amónců až dodnes.
Poznámky:
v. 37 Moáb — z otce
v. 38 Ben-amí — syn mého lidu