1 Když Ráchel viděla, že Jákobovi nerodí, záviděla své sestře a řekla Jákobovi: „Dej mi syny, nebo zemřu.” 2 Jákob se na ni rozhněval a řekl: „Jsem snad Bůh, který zadržel plod tvého lůna?” 3 „Tady je moje otrokyně Bilha,” řekla Ráchel. Vejdi k ní, abych rodila skrze ni.” 4 Dala mu tedy svou otrokyni Bilhu za ženu a Jákob k ní vešel. 5 Ta otěhotněla a porodila Jákobovi syna. 6 Ráchel řekla: „Bůh se mě zastal, vyslyšel můj hlas a dal mi syna.” Dala mu jméno Dan. 7 Ráchelina otrokyně Bilha znovu otěhotněla a porodila Jákobovi druhého syna. 8 Ráchel řekla: „Svedla jsem se svou sestrou Boží boje a zvítězila jsem.” Dala mu jméno…

1 Jákob tedy vstal a odešel do východní země. 2 Když potom pohlédl, spatřil na poli studnu a vedle ní ležela tři stáda ovcí, protože z té studny napájeli stáda. Přes ústí studny byl položen veliký kámen. 3 Když bývala shromážděna všechna stáda, teprve potom byl odvalen kámen z ústí studny. Když napojili ovce, vrátili kámen zpátky na místo. 4 Jákob jim řekl: „Mí bratři, odkud jste?” „Jsme z Cháranu,” odpověděli. 5 „Znáte Lábana, syna Náchorova?” zeptal se. „Známe,” odpověděli. 6 Zeptal se ještě: „Má se dobře?” „Dobře, podívej, tamhle jde s ovcemi zrovna jeho dcera Ráchel,” řekli. 7 Řekl jim: „Podívejte, do večera je ještě daleko, je ještě brzy na to…

1 Izák si zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: „Neber si ženu z kenaanských dcer, 2 ale vstaň a jdi do Paddan-aramu, do domu Betúela, otce tvé matky. Vezmi si za ženu některou z dcer svého strýce Lábana. 3 Bůh všemohoucí ti požehná, rozplodí a rozmnoží a stane se z tebe shromáždění lidí. 4 Dá ti požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu s tebou a dědičně obdržíš zemi, v níž jsi hostem, zemi, kterou dal Bůh Abrahamovi.” 5 Izák poslal Jákoba pryč a ten se vydal do Paddan-aramu k Lábanovi, synovi Aramejce Betúela, bratru Rebeky, matky Jákoba a Ezaua. 6 Ezau viděl, že Izák požehnal Jákobovi a že ho…

1 Když Izák zestárnul a zeslábly jeho oči, takže neviděl, zavolal svého staršího syna Ezaua a řekl mu: „Můj synu!” „Tady jsem,” odpověděl Ezau. 2 Izák řekl: „Jsem už starý a neznám den své smrti. 3 Proto vezmi své náčiní, svůj toulec a luk, jdi do polí a ulov mi zvěřinu. 4 Připrav mi chutný pokrm, který mám rád. Přineseš mi to a budu jíst, aby ti má duše požehnala, než zemřu.” 5 (Rebeka slyšela, co Izák říkal svému synu Ezauovi.) Ezau odešel do polí, aby ulovil zvěřinu a přinesl ji. 6 Mezitím řekla Rebeka svému synu Jákobovi: „Slyšela jsem, jak tvůj otec mluví s tvým bratrem Ezauem a říká: 7 ‚Jdi…

1 V zemi opět nastal hlad jako ten předchozí za Abrahamových dnů. Izák se tedy vydal do Geraru k pelištejskému králi Abímelekovi. 2 Ukázal se mu Jehova a řekl: „Nesestupuj do Egypta. Zůstaň v zemi, o které mluvím. 3 Pobývej v této zemi a já budu s tebou a požehnám ti. Tobě a tvým potomkům dám všechny tyto země a stvrdím přísahu, kterou jsem dal tvému otci Abrahamovi. 4 Rozmnožím tvé potomstvo jako hvězdy na nebi a dám jim všechny tyto země. Ve tvém semeni budou požehnány všechny národy země, 5 protože Abraham poslechl můj hlas a držel se mých nařízení, příkazů, ustanovení a zákonů. 6 Izák tedy dál pobýval…

1 Abraham se znovu oženil, vzal si ženu jménem Ketúra. 2 Ta mu porodila Zimrana, Jokšana. Medána, Midjána, Jišbaka a Šuacha. 3 Jokšan zplodil Šebu a Dedána. Dedánovi synové byli Ašúrim, Letušim a Leumim. 4 Synové Midjánovi byli Éfa a Efer, Henoch, Abída a Eldáa. Tito všichni byli synové Ketúry. 5 Abraham dal Izákovi všechno, co měl. 6 Ale synům svých konkubín dal Abraham dary a ještě za svého života je poslal pryč od svého syna Izáka na východ do východní země. 7 Toto jsou dny Abrahamova života, 175 let. 8 Abraham vydechl naposled a zemřel v požehnaném věku, starý a nasycen dny . A byl připojen ke svému lidu. 9 Jeho synové Izák a Izmael…

1 Abraham byl starý a pokročilého věku. Jehova mu ve všem požehnal. 2 Řekl nejstaršímu ze svých otroků, který měl dohled nad veškerým jeho majetkem: „Vlož ruku pod má bedra 3 a přísahej při Jehovovi, Bohu nebe a země, že nevezmeš pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, mezi nimiž žiji, 4 ale že se vydáš do mé země k mým příbuzným a odtamtud vezmeš ženu pro mého syna Izáka.” 5 Ten otrok mu řekl: „Co když se mnou ta ženu nebude chtít jít do této země, mám vzít tvého syna do země, odkud pocházíš?” 6 „Střež se toho tam mého syna brát,” odpověděl Abraham. 7 „Jehova, Bůh nebes, který mě vzal…

1 Sára žila 127 let. To byly léta Sářina života 2 a zemřela ve městě Kirjat-arba (to je Hebron) v kenaanské zemi. Abraham přišel, aby ji oplakával a truchlil za ni. 3 Potom vstal od své zesnulé a mluvil k Chetitům: 4 „Jsem u vás cizincem a příchozím, prodejte mi u vás pozemek, kde bych mohl pochovat svou zesnulou.” 5 Chetité mu odpověděli: 6 „Slyš nás, můj pane! Ty jsi kníže Boží uprostřed nás, pochovej svou zesnulou v tom nejlepším z našich hrobů. Nikdo z nás ti nebude bránit použít jeho hrob, abys ji tam pochoval.” 7 Abraham vstal a poklonil se lidu té země, chetitskému lidu 8 a řekl jim: „Pokud je…

1 Po těchto věcech Bůh Abrahama zkoušel a řekl mu: „Abrahame!” „Tady jsem,” odpověděl. 2 Bůh řekl: „Vezmi svého prvorozeného syna, svého milovaného, Izáka, a jdi do země Mórija. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné hoře, kterou ti ukážu.” 3 Abraham brzy ráno vstal, osedlal svého osla, vzal dva své mladé služebníky a svého syna Izáka. Naštípal dříví na zápalnou oběť, vstal a šel na místo, o kterém mu Bůh řekl. 4 Třetí den Abraham zvedl oči a uviděl v dálce to místo. 5 Řekl svým mladíkům: „Zůstaňte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme támhle.” 6 Abraham vzal dříví k zápalné oběti, vložil to na svého…

1 Jehova potom navštívil Sáru, jak řekl, a učinil jí podle svého slova. 2 Sára otěhotněla a porodila Abrahamovi syna v jeho stáří, v čase, o kterém Bůh mluvil. 3 A Abraham svému synovi, kterého mu porodila Sára, dal jméno Izák. 4 Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, jak mu Bůh přikázal. 5 Abrahamovi bylo 100 let, když se mu narodil syn Izák. 6 Sára řekla: „Bůh mi dal se smát a každý, kdo o tom uslyší, se bude smát se mnou.” 7 A dodala: „Kdo by kdy řekl Abrahamovi, že Sára bude ještě kojit? Přesto jsem mu v jeho stáří dala syna.” 8 A dítě rostlo, až bylo odstaveno. V…