• Římanům

    1. kapitola (Ř)

    1 Pavel, otrok Ježíše Pomazaného, povolaný být apoštolem a oddělený pro Boží radostnou zvěst, 2 kterou Bůh předem zaslíbil prostřednictvím svých proroků ve svatých Písmech, 3 ta zvěst o jeho Synu, který podle těla povstal z Davidova semene 4 a podle Ducha svatosti byl mocně ustanoven za Božího Syna skrze vzkříšení z mrtvých, zvěst o našem Pánu Ježíši Pomazaném. 5 Skrze něj jsme přijali milost a apoštolství, aby pro jeho jméno lidé ve všech národech poslechli víru. 6 K nim patříte i vy, povolaní Ježíše Pomazaného. 7 Všem, kteří jste v Římě, Božím milovaným a povolaným svatým: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce a Pána Ježíše Pomazaného. 8 Zprvu děkuji svému…

  • Římanům

    2. kapitola (Ř)

    1 Proto nemáš žádnou omluvu, ó, člověče, který soudíš, neboť v čem jiného soudíš, sám sebe odsuzuješ. Neboť ty, jenž soudíš, děláš to stejné. 2 Však víme, že Boží soud je založen na pravdě vůči těm, kteří se dopouští takových věcí. 3 Myslíš si snad, ó, člověče, že ty, který jiné za takové věci soudíš, unikneš Božímu soudu, když to sám děláš? 4 Nebo snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a trpělivosti a nevíš, že to Boží dobrota tě vede k pokání? 5 Svou zatvrzelostí a nekajícným srdcem si však hromadíš hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu. 6 Ten odplatí každému podle jeho skutků: 7 těm, kteří vytrvalostí v…

  • Římanům

    3. kapitola (Ř)

    1 Jakou má tedy Žid výhodu a jaký je užitek obřízky? 2 Každopádně velký. Především proto, že jim byly svěřeny Boží výroky. 3 A co, jestli někteří byli nevěrní? Zruší snad jejich nevěra Boží věrnost? 4 Naprosto ne, Bůh však buď pravdomluvný a každý člověk lhář, jak je psáno: Abys byl ospravedlněn ve svých slovech a zvítězil, kdyby tě soudili.a 5 Jestliže však naše nespravedlnost prokazuje Boží spravedlnost, co řekneme? Je Bůh nespravedlivý, když uvaluje svůj hněv? (Mluvím po lidsku.) 6 Naprosto ne, protože jak by Bůh potom soudil svět? 7 Neboť pokud se mou lží rozhojnila Boží pravda k jeho slávě, proč jsem tedy ještě souzen jako hříšník? 8 A proč rovnou neříct:…

  • Římanům

    4. kapitola (Ř)

    1 Co tedy řekneme, že náš praotec Abraham získal podle těla? 2 Vždyť pokud byl Abraham ospravedlněn na základě skutků, má se čím chlubit, ne však před Bohem. 3 Neboť co říká Písmo? Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počteno za spravedlnost.a 4 Tomu však, který pracuje, se odměna nepřičítá z milosti, ale na základě dluhu. 5 Tomu však, kdo nepracuje, ale ve víře spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožné, se jeho víra počítá za spravedlnost. 6 Stejně tak i David mluví o blahoslavenství vůči člověku, jemuž Bůh přičítá spravedlnost bez skutků: 7 Blahoslavení ti, jejichž nezákonné činy byly odpuštěny, jejichž hříchy byly přikryty. 8 Blahoslavený je muž, jemuž Pán nepočítá hřích.b…

  • Římanům

    5. kapitola (Ř)

    1 Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Pomazaného. 2 Skrze něj máme též vírou přístup k této milosti, v níž stojíme, a chlubíme se v naději Boží slávy. 3 A nejen to, chlubíme se také v souženích, neboť víme, že soužení působí vytrvalost, 4 vytrvalost osvědčenost a osvědčenost naději. 5 A naděje nezahanbuje, protože skrze Ducha svatého, který nám byl dán, byla do našich srdcí vlita Boží láska. 6 Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, Pomazaný v pravý čas zemřel za bezbožné. 7 Vždyť stěží vůbec někdo zemře za spravedlivého, i když za dobrého by se k tomu někdo odvážit mohl. 8 Avšak to, že…

  • Římanům

    6. kapitola (Ř)

    1 Co tedy řekneme? Měli bychom dál zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost? 2 Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm mohli ještě nadále žít? 3 Nevíte snad, že když jsme byli ponořeni křtem do Ježíše Pomazaného, byli jsme ponořeni do jeho smrti? 4 Tím ponořením jsme tedy byli s ním pohřbeni do smrti, takže tak, jako byl Pomazaný vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli chodit v novotě života.  5 Neboť jestliže jsme s ním srostli podobností ve smrti, rozhodně budeme i ohledně vzkříšení. 6 Víme, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby tělo hříchu bylo zbaveno moci a my…

  • Římanům

    7. kapitola (Ř)

    1 Copak nevíte, bratři — mluvím přece k těm, co znají zákon — že Zákon panuje nad člověkem, jen dokud je naživu? 2 Neboť vdaná žena je Zákonem připoutána ke svému muži, dokud její manžel žije. Když však její manžel zemře, je zproštěna od Zákona o muži. 3 Pokud se tedy oddá jinému muži, když ještě její manžel žije, bude nazvána cizoložnicí. Když však její manžel zemře, je volná od toho zákona, takže už nebude cizoložnicí, když se oddá jinému. 4 Proto i vy, bratři, jste Zákonu zemřeli skrze tělo Pomazaného, aby jste se mohli oddat jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom nesli ovoce…

  • Římanům

    8. kapitola (Ř)

    1 Není tedy už žádné odsouzení pro ty, kteří jsou v Pomazaném Ježíši, kteří nechodí podle těla, ale podle Ducha. 2 Neboť zákon Ducha života v Pomazaném Ježíši mě osvobodil od Zákona hříchu a smrti. 3 Co bylo totiž pro Zákon nemožné, protože byl slabý kvůli tělu, vykonal Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle, 4 aby byl spravedlivý požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha. 5 Ti, kteří jsou podle těla, mají na mysli věci těla, ti však, kteří jsou podle Ducha, mají na mysli věci Ducha. 6 Neboť myšlení těla…

  • Římanům

    9. kapitola (Ř)

    1 Mluvím pravdu v Pomazaném, nelžu a dosvědčuje mi to i mé svědomí v Duchu svatém, 2 že mám v srdci velký zármutek a ustavičnou bolest, 3 neboť bych si přál být Pomazaným proklet ve prospěch svých bratří, mých příbuzných podle těla, 4 Izraelitů, jimž patří přijetí za syny a sláva. To jim byly dány smlouvy a Zákon, bohoslužba a zaslíbení. 5 Jejich jsou otcové a z nich podle těla povstal Pomazaný, který je nade všemi požehnaný Bůh navěky. Amen. 6 Ne, že by Boží slovo selhalo, ono totiž ne každý, kdo je z Izraele, je Izrael. 7 To, že jsou Abrahamovo símě, ještě neznamená, že jsou jeho dětmi, nýbrž: „Tvé símě…

  • Římanům

    10. kapitola (Ř)

    1 Bratři, touhou mého srdce a modlitbou k Bohu za Izrael je, aby byli zachráněni. 2 Já sám jim dosvědčuji, že horlí pro Boha, ale ne podle opravdového poznání: 3 protože Boží spravedlnost neznají a snaží se stanovit svou vlastní, proto se nepodřídili té Boží. 4 Cílem Zákona je totiž Pomazaný, k ospravedlnění každého, kdo věří. 5 Mojžíš spravedlnost ze Zákona popisuje takto: „Člověk, který ty věci činí, bude jimi živ.“a 6 Proti tomu spravedlnost z víry mluví takto: „Neříkej si v srdci, ,Kdo vystoupí do nebe?‘ — to je jako přivést Pomazaného dolů, 7 nebo ,Kdo sestoupí do hlubiny?‘ — to je jako přivést Pomazaného opět z mrtvých.“ 8 Co však říká…