1 Abraham byl starý a pokročilého věku. Jehova mu ve všem požehnal. 2 Řekl nejstaršímu ze svých otroků, který měl dohled nad veškerým jeho majetkem: „Vlož ruku pod má bedra 3 a přísahej při Jehovovi, Bohu nebe a země, že nevezmeš pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, mezi nimiž žiji, 4 ale že se vydáš do mé země k mým příbuzným a odtamtud vezmeš ženu pro mého syna Izáka.”
5 Ten otrok mu řekl: „Co když se mnou ta ženu nebude chtít jít do této země, mám vzít tvého syna do země, odkud pocházíš?” 6 „Střež se toho tam mého syna brát,” odpověděl Abraham. 7 „Jehova, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a ze země mých příbuzných a který mi přísahal: ‚Tvým potomkům dám tuto zemi,’ on pošle svého posla před tebou, a odtamtud vezmeš ženu pro mého syna. 8 Pokud by ona nebyla ochotna s tebou jít, pak budeš zproštěn mé přísahy. V žádném případě tam však neber mého syna.”
9 Vložil tedy ruku pod bedra svého pána Abrahama a přísahal v té věci. 10 Poté vzal deset velbloudů ze všech, které jeho pán měl, a všemožné zboží z ruky svého pána a vstal a šel do Aram-nacharaímu (Aramské Dvojříčí — Horní Mezopotámie) do města Náchorova.
11 K večeru s velbloudy zastavil za městem u studny s vodou v čase, kdy ženy chodí nabrat vodu, 12 a řekl: „Jehovo, Bože mého pána Abrahama, dej mi dnes uspět a prokaž milosrdenství mému pánu. 13 Hle, stojím tu u pramene, k němuž chodí dcery mužů tohoto města nabrat vodu. 14 Ať dívka, které řeknu: ‚Podej mi prosím džbán s vodou, abych se mohl napít,’ a ona odpoví: ‚Napij se a dám vodu také tvým velbloudům,’ je tou, kterou jsi určil pro svého otroka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství.”
15 Ještě to ani nedořekl, když Rebeka, dcera Betúelova, syna Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora, přišla se džbánem na rameni. 16 Ta dívka byla velmi krásná, byla panna, žádný muž ji ještě nepoznal. Přišla k prameni a naplnila svůj džbán a dala se na odchod.
17 Otrok se k ní rozběhl vstříc a řekl jí: „Prosím, dej mi napít se trochu vody ze svého džbánu.” 18 „Napij se, můj pane,” odpověděla, a rychle sňala džbán do ruky a dala mu napít. 19 Když dala napít jemu, řekla: „Napojím také tvé velbloudy, až dokud přestanou pít.” 20 Rychle vylila džbán do koryta a běžela k prameni, aby nabrala vodu, až nabrala pro všechny velbloudy.
21 Mezitím se na ni ten muž mlčky díval, aby zjistil zda Jehova dal úspěch jeho cestě nebo ne. 22 Když se velbloudi dost napili, vzal ten muž zlatý kroužek vážící půl šekelu a dva náramky na její zápěstí vážící deset šekelů ve zlatě 23 a řekl: „Čí dcerou jsi? Pověz mi, je v domě tvého otce místo k přenocování?” 24 „Jsem dcerou Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi,” odpověděla. 25 Ještě dodala: „Máme dostatek slámy i krmiva i místo k přenocování.”
26 Muž poklekl a klaněl se Jehovovi. 27 Řekl: „Buď požehnán Jehova, Bůh mého pána Abrahama, který neopustil své milosrdenství a svou věrnost vůči mému pánu, neboť mě Jehova přivedl až do domu bratra mého pána.” 28 Dívka se rozběhla a pověděla o všem v domě své matky.
29 Rebeka měla bratra, který se jmenoval Lában. Ten se za tím mužem rozběhl k prameni, 30 protože viděl kroužek a náramky na rukou své sestry a slyšel, co říkala: „Toto mi ten muž pravil.” Přišel k němu, když právě stál vedle velbloudů u pramene. 31 Řekl mu: „Vejdi, ty, jemuž Jehova požehnal. Proč bys měl stát venku, když jsem připravil dům i místo pro velbloudy?” 32 Muž tedy vstoupil do domu a složil náklad z velbloudů. Lábal poskytl slámu a krmivo velbloudům a také vodu k omytí nohou jeho i těch, co jsou s ním.
33 Bylo před něj dáno jídlo, on však odmítl jíst, neboť řekl: „Nebudu jíst, dokud nevypovím celou věc.” „Mluv tedy,” odvětil. 34 Tedy řekl: „Jsem Abrahamův otrok. 35 A Jehova mého pána velmi požehnal, učinil ho velkým a dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, velbloudy a osly.”
36 „Žena mého pána, Sára, mu ve stáří porodila syna a on mu svěřil veškerý majetek. 37 Můj pán mě zavázal přísahou se slovy: ‚Nevezmeš pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, v jejichž zemi bydlím, 38 ale půjdeš do domu mého otce, k mým příbuzným a odtud vezmeš ženu pro mého syna.’”
39 „Když jsem namítl: ‚Možná se mnou ta žena nebude chtít jít,’ 40 odpověděl mi: ‚Jehova, před jehož tváří chodím, pošle svého posla a dá tvé cestě úspěch. Vezmeš pro mého syna ženu z mých příbuzných a z domu mého otce. 41 Budeš zproštěn mé přísahy jenom, pokud ti ji nedají. Tehdy budeš mé přísahy zproštěn.’ 42 Proto jsem dnes přišel k prameni a řekl jsem: ‚Jehovo, Bože mého pána Abrahama, pokud nyní dáš úspěch cestě, po které jdu, 43 hle, stojím tady u ramene. Pokud dívka, která přijde nabrat vodu, a řeknu jí: ‚Prosím, dej mi napít trochu vody ze svého džbánu’ 44 a ona odpoví: ‚Napij se a já napojím i tvé velbloudy,’ ať je tou, kterou Jehova určil pro syna mého pána.’”
45 „Ještě než jsem domluvil ve svém srdci, hle, přišla Rebeka se džbánem na rameni a sestoupila k prameni, aby nabrala vodu. Řekl jsem jí: ‚Prosím, dej mi napít.’ 46 Rychle sňala svůj džbán z ramene a řekla: ‚Napij se a napojím také tvé velbloudy.’ Napil jsem se a ona napojila také velbloudy.”
47 „Zeptal jsem se jí: ‚Čí jsi dcerou?’ ‚Jsem dcerou Betúela, syna Náchorova, kterého mu porodila Milka,’ odpověděla. Dal jsem jí kroužek na nos a náramky na její zápěstí. 48 Poklekl jsem a klaněl jsem se Jehovovi a požehnal jsem Jehovu, Boha mého pána Abrahama, který mě vedl správným směrem, abych pro jeho syna vzal dceru od příbuzných mého pána. 49 Proto pokud prokážete mému pánu milosrdenství a věrnost, povězte mi. Pokud ne, dejte mi vědět, abych se mohl porozhlédnout jinde.”
50 Lában a Betúel odpověděli: „Tato věc pochází od Jehovy, nemáme k tomu co říct. 51 Tady je Rebeka. Vezmi ji a jdi. Nechť je ženou syna tvého pána, jak Jehova řekl.” 52 Jakmile Abrahamův otrok uslyšel jejich slova, poklonil se Jehovovi až k zemi. 53 Vzal stříbrné a zlaté předměty a šaty a dal je Rebece. I jejímu bratrovi a matce dal různé cennosti. 54 Jedli a pili, on i muži, kteří byli s ním, a zůstali přes noc. Ráno vstali a ten muž řekl: „Propusť mne k mému pánu.”
55 Její bratr a matka řekli: „Ať tu s námi děvče zůstane ještě aspoň deset dní. Poté půjde.” 56 „Nezdržujte mě, když dal Jehova mé cestě úspěch,” odpověděl jim. „Propusťte mě, abych se mohl vrátit ke svému pánu.” 57 „Zavoláme tedy děvče a zeptáme se jí,” řekli. 58 Zavolali tedy Rebeku a řekli jí: „Půjdeš s tímto mužem?” „Ano, půjdu,” odpověděla. 59 Propustili tedy svou sestru Rebeku s její chůvou a Abrahamova otroka s jeho muži. 60 Požehnali jí a řekli: „Naše sestro, buď z tebe tisíce desetitisíců a nechť tvé potomstvo zdědí bránu těch, kdo je nenávidí.” 61 Rebeka tedy vstala se svými služebnicemi, nasedly na velbloudy a šly s tím mužem. Abrahamův otrok tedy převzal Rebeku a odjel.
62 Izák se vracel z Beer-lachai-roio, neboť pobýval v Negevu. 63 Šel na pole přemýšlet. K večeru zvedl oči a uviděl přicházet velbloudy. 64
Když Rebeka zvedla oči a spatřila Izáka, slezla z velblouda. 65 Zeptala se otroka: „Kdo je ten muž, co nám jde z pole naproti?” „To je můj pán,” odpověděl otrok. Rychle si vzala roušku a zahalila se. 66 Otrok tedy vypověděl Izákovi vše, co udělal. 67 Izák ji uvedl do stanu své matky Sáry, přijal ji a stala se jeho ženou. Zamiloval si ji a nalezl v ní útěchu po smrti své matky.