1 Abraham se znovu oženil, vzal si ženu jménem Ketúra. 2 Ta mu porodila Zimrana, Jokšana. Medána, Midjána, Jišbaka a Šuacha. 3 Jokšan zplodil Šebu a Dedána. Dedánovi synové byli Ašúrim, Letušim a Leumim. 4 Synové Midjánovi byli Éfa a Efer, Henoch, Abída a Eldáa. Tito všichni byli synové Ketúry.
5 Abraham dal Izákovi všechno, co měl. 6 Ale synům svých konkubín dal Abraham dary a ještě za svého života je poslal pryč od svého syna Izáka na východ do východní země. 7 Toto jsou dny Abrahamova života, 175 let. 8 Abraham vydechl naposled a zemřel v požehnaném věku, starý a nasycen dny . A byl připojen ke svému lidu. 9 Jeho synové Izák a Izmael jej pochovali v jeskyni v Makpele na poli Efrona, syna Chetity Sóchara, naproti Mamre. 10 To pole Abraham koupil od Chetitů a pochoval tam svou ženu Sáru. 11 Po Abrahamově smrti Bůh požehnal jeho syna Izáka. Ten pobýval v Beer-lachai-roi.
12 Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaele, kterého mu porodila Sářina egyptská otrokyně Hagar. 13 Toto jsou jména Izmaelových synů jmenovitě dle jejich narození: Izmaelův prvorozený Nebajót, po něm Kedar, Adbeél a Mibšám, 14 dále Mišma, Duma a Massa, 15 Chadad a Téma, Jetúr, Nafíš a Kadma. 16 Toto jsou Izmaelovi synové jmenovitě podle svých osad a tábořišť. Dvanáct vůdců kmenů. 17 Toto jsou léta Izmaelova života, celkem 137. Vydechl naposled a zemřel a byl připojen ke svému lidu. 18 Jejich usedlosti se táhnou od Chávily k Šúru naproti Egyptu až směrem k Asýrii. Usídlil se naproti všem svým bratrům.
19 Toto je rodopis Abrahamova syna Izáka. Abraham zplodil Izáka. 20 Izákovi bylo 40 let, když si vzal za ženu Rebeku, dceru Aramejce Betúela z Padan-aramu a sestru Aramejce Lábana. 21 Izák usilovně prosil Jehovu za svou ženu, protože byla neplodná. Jehova byl pohnut jeho modlitbami a Rebeka otěhotněla. 22 Děti se v jejím lůně mačkali, že řekla: „Pokud je toto normální, jaký mám důvod žít?” A šla se optat Jehovy. 23 Ten jí řekl:
„Ve tvém lůně jsou dva národy. Dvojí lid vyjde z tvého těla a rozdělí se. Jeden bude silnější než druhý. Větší bude sloužit menšímu.
24 Když přišel čas porodu, v jejím lůně byly dvojčata. 25 Vyšel první a byl rudý a celý chlupatý. Dali mu jméno Ezau. 26 Poté vyšel jeho bratr a držel Ezaua za patu. Dali mu jméno Jákob. Izákovi bylo 60 let, když je porodila. 27 Když chlapci vyrostli, z Ezaua se stal zdatný lovec, muž polí, zatímco Jákob byl obyčejný tichý člověk a bydlel ve stanech. 28 Izák si oblíbil Ezaua, protože jedl jeho zvěřinu, zatímco Rebeka milovala Jákoba.
29 Jákob uvařil polévku. Ezau se vyčerpaný vrátil z polí 30 a řekl Jákobovi: „Dej mi sežrat trochu toho červeného. Jsem zesláblý.” Proto mu začali říkat Edóm. 31 „Prodej mi nejdřív své prvorozenství,” odpověděl Jákob. 32 „K čemu je mi prvorozenství, když tady téměř umírám?” odvětil Ezau. 33 „Přísahej,” řekl Jákob. Ten mu to odpřisáhl. Tak prodal Jákobovi své prvorozenství. 34 Jákob tedy podal Ezauovi chleba a polévku z čočky. Ten jedl, pil, vstal a odešel. Tak Ezau pohrdl svým prvorozenstvím.
Poznámky:
v. 2 – Zimran — v překl. hudebník, Jokšan — v překl. pastičkář – ten, kdo loví do pastí, do oka, Medán — v překl. spor, Midján — v překl. svár, Jišbak — v překl. on odejde, Šuach — v překl. rokle
v. 11 – Beer-lachai-roi — viz. Gn 16,14
v. 13 – Nebatejci — potomci Izmaelova syna Nebajóta — jejich hlavním městem byla Petra. Adbeél — kárán Bohem. Mibšám — sladká vůně
v. 14 – Mišma — v překl. slyšící, Duma — v překl. ticho, Massa — v překl. břemeno
v. 23 – n. starší mladšímu
v. 26 – Jákob — v překl. držící se za patu