1 Izák si zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: „Neber si ženu z kenaanských dcer, 2 ale vstaň a jdi do Paddan-aramu, do domu Betúela, otce tvé matky. Vezmi si za ženu některou z dcer svého strýce Lábana. 3 Bůh všemohoucí ti požehná, rozplodí a rozmnoží a stane se z tebe shromáždění lidí. 4 Dá ti požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu s tebou a dědičně obdržíš zemi, v níž jsi hostem, zemi, kterou dal Bůh Abrahamovi.”
5 Izák poslal Jákoba pryč a ten se vydal do Paddan-aramu k Lábanovi, synovi Aramejce Betúela, bratru Rebeky, matky Jákoba a Ezaua. 6 Ezau viděl, že Izák požehnal Jákobovi a že ho odeslal do Paddan-aramu, aby si tam našel manželku, a že když mu dával požehnání, přikázal mu: „Neber si ženu z kenaanských dcer 7 a že Jákob svého otce a matku poslechl a odešel do Paddan-aramu. 8 Když Ezau viděl, že kenaanské dcery nemá jeho otec Izák v oblibě, 9 šel za Izmaelem a k ženám, které už měl, si vzal Machalatu, dceru Abrahamova syna Izmaele a sestru Nebajótovu.
10 Jákob tedy odešel z Béršeby a vydal se do Cháranu. 11 Přišel na jedno místo a zůstal tam přes noc, protože zapadlo slunce. Vzal jeden kámen, co na tom místě byl, dal si ho pod hlavu a na tom místě si lehl. 12 Měl sen a hle, na zem byl postaven žebřík a jeho konec sahal až k nebi a Boží andělé po něm vystupovali a sestupovali. 13 A hle, Jehova stál nad ním a řekl:
„Já jsem Jehova, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izáka. Zemi, na které ležíš, dám tobě a tvým potomkům. 14 Tvého potomstva bude jako prachu země a roztáhneš se na západ a na východ, na sever a na jih. V tobě a v tvém semeni budou požehnány všechny čeledi země. 15 A hle, já jsem s tebou, budu tě střežit, ať už půjdeš kamkoli, a přivedu tě zase nazpět do této země. Neopustím tě, dokud nevykonám, co jsem ti řekl.”
16 Když se Jákob probral ze spánku, řekl: „Vskutku je na tomto místě Jehova a já jsem to nevěděl.” 17 Bál se a řekl: „Jak hrozné je toto místo. To musí být Boží dům a toto nebeská brána.” 18 Jákob vstal časně ráno, vzal kámen, který měl pod hlavou, a vztyčil jej jako sloup a navrch vylil olej. 19 Proto nazval to místo Bét-el (Boží dům), přestože se to místo předtím jmenovalo Lúz.
20 Potom se Jákob zavázal přísahou a řekl: „Jestliže bude Bůh se mnou a bude mě střežit na této cestě, po které jdu, a dá mi chléb k jídlu a oděv na sebe. 21 A v bezpečí se vrátím do domu svého otce a Jehova bude mým Bohem, 22 tento kámen, který jsem zde vztyčil jako sloup, bude Božím domem a ze všeho, co mi dáš, ti dám desátek.”