1 Jákob tedy vstal a odešel do východní země. 2 Když potom pohlédl, spatřil na poli studnu a vedle ní ležela tři stáda ovcí, protože z té studny napájeli stáda. Přes ústí studny byl položen veliký kámen. 3 Když bývala shromážděna všechna stáda, teprve potom byl odvalen kámen z ústí studny. Když napojili ovce, vrátili kámen zpátky na místo.
4 Jákob jim řekl: „Mí bratři, odkud jste?” „Jsme z Cháranu,” odpověděli. 5 „Znáte Lábana, syna Náchorova?” zeptal se. „Známe,” odpověděli. 6 Zeptal se ještě: „Má se dobře?” „Dobře, podívej, tamhle jde s ovcemi zrovna jeho dcera Ráchel,” řekli. 7 Řekl jim: „Podívejte, do večera je ještě daleko, je ještě brzy na to shánět dobytek. Napojte ovce a jděte je pást.” 8 „Nemůžeme, dokud nebudou sehnána všechna stáda, a nebude odvalen ze studny kámen, abychom napojili ovce,” odpověděli mu. 9 Zatímco ještě mluvil, přišla Ráchel se stádem ovcí svého otce. Byla totiž pastýřkou.
10 Když Jákob uviděl Ráchel, dceru svého strýce Lábana a jeho ovce, přistoupil a odvalil kámen ze studny a napojil stádo svého strýce Lábana. 11 Políbil Ráchel a hlasitě se rozplakal. 12 Oznámil jí, že je příbuzným jejího otce a že je synem Rebeky. Ona to běžela oznámit svému otci. 13 Když Lában uslyšel o svém synovci Jákobovi, vyběhl mu naproti, objal ho, políbil a přivedl do svého domu. On pak vše Lábanovi dopodrobna vylíčil. 14 Lában Jákobovi řekl: „Vskutku jsi má kost a mé tělo.” A zůstal u něj jeden měsíc.
15 Lában řekl Jákobovi: „Když jsi můj bratr, měl bys mi sloužit zadarmo? Pověz mi, co chceš jako svou mzdu?” 16 (Lában měl dvě dcery, starší Leu a mladší Ráchel. 17 Lea měla jemné oči, zatímco Ráchel byla krásná vzhledem i postavou. 18 Jákob se zamiloval do Ráchel.) Řekl: „Budu ti sedm let sloužit za tvou mladší dceru Ráchel.” 19 „Raději ji dám tobě, než někomu jinému. Zůstaň se mnou,” odpověděl Lában. 20 Jákob tedy sloužil sedm let za Ráchel, ale bylo to pro něj jako pár dní, protože ji miloval.
21 Jákob řekl Lábanovi: „Dej mi mou ženu, neboť se naplnily dny, abych k ní vešel.” 22 Lában tedy sezval všechny místní a uspořádal slavnost. 23 Večer potom vzal Leu, přivedl mu ji a on k ní vešel. 24 Lában jí dal svou otrokyni Zilpu, aby sloužila jeho dceři Ley. 25 Když Jákob ráno poznal, že to je Lea, řekl Lábanovi: „Co jsi mi to provedl? Nesloužil jsem ti snad za Ráchel? Proč jsi mě tedy podvedl?” 26 „V našem kraji není zvykem, aby se jako první vdávala mladší než prvorozená,” odpověděl Lában. 27 „Dovrš její týden a potom ti dám i tu druhou. Budeš mi za ni sloužit dalších sedm let.” 28 Jákob tak učinil a dovršil její týden. Potom mu dal za ženu i svou dceru Ráchel. 29 Lában jí dal svou otrokyni Bilhu, aby sloužila jeho dceři Ráchel. 30 Jákob vešel k Ráchel a miloval ji víc než Leu. Sloužil u něj dalších sedm let.
31 Když Jehova viděl, že je Lea nemilovaná, otevřel její lůno, ale Ráchel byla neplodná. 32 Lea otěhotněla a porodila syna a dala mu jméno Rúben. Řekla: „To Jehova shlédl na mé trápení. Nyní mě bude můj manžel milovat.” 33 Otěhotněla znovu a porodila syna. Řekla: „To Jehova slyšel, že nejsem milovaná a dal mi také tohoto syna.” Dala mu jméno Simeon. 34 A opět otěhotněla a porodila syna. Řekla: „Tentokrát se ke mně můj muž připojí. Vždyť jsem mu porodila tři syny.” Proto mu bylo dáno jméno Lévi. 35 Znovu otěhotněla a porodila syna. Řekla: „Tentokrát budu chválit Jehovu. Proto mu dala jméno Juda. Potom přestala rodit.
Poznámky:
v. 32 Rúben — v překl. „pohleď na syna„
v. 33 Simeon — v překl. „vyslyšen„
v. 34 Lévi — v překl. „připojen„
v. 35 Juda — v překl. „chválen„