1 Josef se už nedokázal před přítomnými udržet a zvolal: „Jděte všichni ven ode mně!” Už u něj nikdo nestál, když se svým bratrům dával poznat. 2 Nato se dal do hlasitého pláče, že o tom uslyšeli Egypťané i faraonův dům.
3 Josef řekl svým bratrům: „Já jsem Josef. Žije ještě můj otec?” Jeho bratři mu nedokázali odpovědět, neboť se ho vylekali. 4 „Přistupte blíž,” řekl Josef svým bratrům. A oni přistoupili. Řekl opět: „Já jsem Josef, váš bratr, jehož jste prodali do Egypta. 5 Netrapte se už a nehněvejte na sebe, že jste mě sem prodali, neboť to mě sem Bůh poslal před vámi, aby vás zachoval při životě.”
6 „Teď jsou to už dva roky, co trvá v zemi hlad. A orat ani sklízet se nebude ještě dalších pět let. 7 Bůh mě sem poslal před vámi, aby zachoval váš ostatek na zemi a skrze velké vysvobození zachoval vaše životy. 8 To ne vy jste mě sem poslali, ale Bůh, který mě dal za otce faraonovi a pána celého jeho domu, vládcem celého Egypta. 9 Pospěšte si tedy, vystupte za mým otcem a řekněte mu: ‚Toto říká tvůj syn Josef, «Bůh mne učinil pánem celého Egypta, sestup ke mně a neotálej.»’„
10 „Budete bydlet v zemi Gošen, tak mi budete nablízku, vy, vaše děti a vaše vnoučata a také váš brav a skot a se vším, co máte. 11 Tam se o vás postarám. Ještě pět let potrvá hlad, ať tedy kvůli hladu nezchudnete ani vy, ani váš dům, ani nic z toho, co máte. 12 Sami na vlastní oči vidíte, vy i můj bratr Benjamín, že to k vám mluvím já. 13 Řekněte mému otci o vší mé slávě v Egyptě a o všem, co jste viděli, a spěšně přiveďte mého otce sem.”
14 Padl Benjamínovi kolem krku a rozplakal se, on i Benjamín s ním. 15 Nato políbil všechny své bratry a plakal při nich. Až poté s ním bratři začali mluvit.
16 Zvěst o tom se donesla až k faraonovi: „Josefovi bratři jsou tady!” Faraon i všichni jeho služebníci z toho měli velkou radost. 17 Faraon řekl Josefovi: „Řekni svým bratrům, ‚Toto učiňte, vložte náklad na svá zvířata, jděte a vraťte se do kenaanské země. 18 Vezměte svého otce a svou domácnost a přijďte ke mně. Zaopatřím vás tím dobrým z egyptské země a budete jíst z tučnosti země.’”
19 „Dále máš pro ně tento rozkaz: Učiňte toto. Vezměte si z egyptské země vozy pro své maličké a pro své ženy a vezměte svého otce a přijďte. 20 Nelitujte svého vybavení, neboť to dobré z celé egyptské země, je vaše.”
21 Děti Izraele tak tedy učinili. Josef jim dal vozy podle faraonova příkazu a jídlo na cestu. 22 Každému z nich dal náhradní oblečení, ale Benjamínovi dal 300 stříbrných a patero oblečení. 23 Svému otci poslal deset oslů naložených tím dobrým z Egypta a deset oslic naložených obilím, chlebem a jídlem otci na cestu. 24 A když posílal své bratry na cestu, řekl jim: „Nezneklidňujte se na cestě.”
25 Oni opustili Egypt a přišli do kenaanské země za svým otcem Jákobem. 26 Vyprávěli mu a řekli: „Josef je naživu a je vládcem nad celou egyptskou zemí.” Jákobovo srdce strnulo, neboť jim nemohl uvěřit. 27 Oni mu však vypověděli všechna Josefova slova, která k nim mluvil. A když potom viděl vozy, které Josef pro něj poslal, duch jejich otce Jákoba ožil. 28 „To stačí,” řekl Izrael. „Můj syn Josef je naživu. Půjdu a spatřím ho, dříve než zemřu.”