1 Jákob zavolal své syny a řekl: „Shromážděte se, abych vám mohl říct, co se vám bude dít v posledních dnech. 2 Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi. Vyslechněte svého otce Izraele:
3 Rúbene, ty jsi můj prvorozený, mou silou a prvotinou mé mužnosti, bohatstvím mé důstojnosti a síly. 4 Vzkypěl jsi jako voda, už nebudeš překypovat, protože jsi vstoupil na lože svého otce, a tím, že jsi na něj vstoupil, jsi jej poskvrnil.
5 Bratři Simeon a Lévi, jejich meče jsou nástroje krutosti. 6 Na důvěrnou poradu s nimi nevcházej, duše má, a neslučuj se s nimi, slávo má. Neboť ve svém běsnění zabili muže a jen pro zábavu zmrzačili býka. 7 Prokletý buď jejich hněv, tak silný a jejich zuřivost, tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi a rozptýlím je v Izraeli.
8 Ty, Judo, tví bratři tě budou chválit, tvá ruka spočine na šíji tvých nepřátel, synové tvého otce se ti budou klanět. 9 Lvíče Judo, od kořisti jsi už odešel, můj synu. Klekl si, natáhl se jako lev a jako lvice a kdo ho přiměje vstát? 10 Žezlo se neodvrátí od Judy ani zákonodárce z jeho klína, dokud nepřijde ten, jemuž patří a jehož budou poslouchat národy.
11 Uváže svého osla k vinnému kmeni a k nejvybranější révě svou mladou oslici. Ve víně vypere svůj oděv a své roucho v krvi hroznů. 12 Temnější než víno budou jeho oči a zuby bělejší než mléko.
13 Zabulón se usadí na mořském břehu. Lodě v něm budou mít svůj přístav a jeho bok bude k Sidónu.
14 Isachar je kostnatý osel natažený mezi dvěma břemeny. 15 Když uviděl, jak dobrý je odpočinek a jak sladká je zem, ohnul záda, aby nesl náklad, a nechal se podmanit k nuceným pracím.
16 Dan bude soudit svůj lid jako jeden z kmenů Izraele. 17 Dan bude hadem na cestě, zmijí na stezce, která uštkne koně do paty, aby jezdec spadl vzad.
18 Tvou záchranu dychtivě očekávám, Jehovo!
19 Gád – nájezdníci jej napadnou, ale on jim vpadne do zad.
20 Ohledně Ašera – jeho pokrm bude tučný, bude předkládat královské lahůdky.
21 Neftalí – laň vypuštěná – krásně mluví.
22 Josef – plodný výhonek – plodný výhonek u pramene, jehož ratolesti se rozbíhají po zdi. 23 Ačkoliv mu střelci ztrpčovali život svými šípy a v nenávisti na něj stříleli, 24 jeho vlastní luk však zůstal silný a jeho paže a ruce byly posíleny rukou Mocného Jákobova, odkud je Pastýř a Kámen Izraele.
25 Bůh tvého otce ti pomůže, Všemohoucí ti požehná nebeským požehnáním shůry a požehnáním z hlubin země, požehnáním prsů a lůna. 26 Požehnání tvého otce předčilo požehnání Hóra až na okraj věčných kopců; budou na hlavě Josefově a na temeni hlavy toho zasvěceného ze svých bratrů.
27 Benjamín – dravý vlk – zrána požírá kořist a v noci rozděluje lup.
28 Toto je 12 kmenů Izraele a takto k nim jejich otec mluvil a požehnal jim. Každého požehnal jeho vlastním požehnáním. 29 A nařídil jim: „Nadešel čas, kdy se připojím ke svému lidu. Pochovejte mě k mým otcům v jeskyni, která je na poli Chetejce Efrona, 30 v jeskyni, která je na poli v Makpele naproti Mamre v kenaanské zemi, kterou Abraham získal do vlastnictví spolu s tím polem od Chetejce Efrona jako pohřebiště. 31 Tam byl pochován Abraham a jeho žena Sára. Tam byl pochován i Izák a jeho žena Rebeka a já jsem tam pochoval Leu. 32 To pole i s jeskyní na něm bylo koupeno od synů Cheta.” 33 Když Jákob svým synům předal všechny pokyny, složil své nohy na lůžko a skonal.
Poznámka:
v. 3 bohatstvím nebo výtečností, hojností, převahou, předností, nadřazeností
v. 4
- vzkypěl – slovo vyjadřuje nevázanost, rozpustilost, bujarost, prostopášnost, popuštění uzdy vášním, nezkrotnost, bezohlednost
- překypovat – narážka na Rúbenovu výhodu, přednost v prvorozenství; slovo vyjadřuje výhodu, přednost, mít více než dost, mít hojnost a nadbytek
- vstoupil – kromě významu vystoupat nebo vyjít toto slovo znamená také vynikat nebo být něčím vznešenější a lepší
v. 10
- v heb. textu dosl. Šílo; slovo vychází z hebrejského slova, které znamená být v odpočinutí, mít pokoj, být v klidu – přezdívka Mesiáše
- Šílo bylo také město, kde spočinul Stánek a dočasně Archa smlouvy po příchodu Izraele z egyptského otroctví do zaslíbené země. Bylo to místo kde vyrůstal Samuel a kde konal svou službu kněz Elí, viz. 1. Sam 1
v. 16 soudit – ne nutně v negativním smyslu jako protivník, ale jako ten, kdo hájí spravedlnost a zjednává právo
v. 17 viz. Sd 18,27
v. 19 heb. doslova patu