1 Stalo se pak, když se začali lidé na zemi množit a začaly se jim rodit dcery, 2 Boží synové uviděli, že lidské dcery jsou krásné a brali si z nich ženy podle své libosti. 3 Proto Jehova řekl: „Můj Duch se nebude s člověkem věčně přít, vždyť je jen tělo. Jeho dnů bude tedy 120 let.” 4 Na zemi v těch dnech byli obři; dokonce i potom, když vcházeli Boží synové k lidským dcerám a ty jim rodily. To jsou ti věhlasní dávní hrdinové.
5 Když však Jehova uviděl, že se na zemi množí zlo a že lidé ve svých srdcích nepřemýšlí o ničem jiném než o špatnosti, 6 litoval, že člověka vůbec na zemi učinil a bolelo jej z toho v srdci.
7 Tedy Jehova řekl: „Vymažu člověka, jehož jsem stvořil, zcela z povrchu zemského; a nejen člověka, ale i zvěř, plazy a nebeské ptactvo, neboť mi je líto, že jsem je učinil.” 8 Ale Noe nalezl přízeň v očích Jehovy.
9 Toto jsou Noemova pokolení:
Noe byl ve své generaci mužem spravedlivým a bezúhonným, chodil s Bohem. 10 Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. 11 Ale země byla před Bohem zkažená a plná násilí.
12 Bůh viděl, jak je země zkažená, neboť veškeré tělo jednalo převráceně. 13 Proto Bůh řekl Noemovi:
„Konec veškerého těla je přede mnou, neboť země je díky nim plná násilí. Proto je zničím spolu se zemí.”
14 „Postav archu z goferového dřeva; udělej v ní komůrky a pomaž ji zevnitř i zvenčí smolou. 15 Udělej ji takto: Délka archy bude tři sta loket, padesát loket její šířka a třicet loket její výška. 16 Udělej v ní okno a zakonči jej loket od vrchu; z boku archy udělej dveře a udělej v ní dolní, druhé a horní podlaží. 17 Až já potom uvedu na zemi potopu, abych zahubil veškeré tělo pod nebem, v němž je dech života, takže všechno na zemi, zemře, 18 s tebou však uzavřu svou smlouvu. Ty vejdeš do archy spolu se svými syny, svou ženou a jejich ženami.”
19 „Do archy s sebou vezmeš ze všech živočichů po páru, samce a samici, aby zůstali naživu spolu s tebou; 20 z ptactva podle jeho druhu, ze zvířat podle jejich druhu, ze všech zemských plazů podle jejich druhu, po dvou z každého druhu vejdou s tebou, aby zůstali naživu. 21 Vezmi si ze vší potravy, co se dá jíst, a shromáždi to k sobě. Bude to k jídlu tobě i jim.”