„Hloupost člověku podvrací jeho cestu, jeho srdce se však rozčiluje na Jehovu.“ — Přísloví 19,3
- hloupý člověk je sám sobě problémem
- neví, že sám sobě škodí
- hloupý člověk viní za své problémy druhé, protože nechce vidět, že si je dělá sám
- jednou viní stát, politiky, jindy podnikatele či bohaté
- říká se, že člověk je sám svého štěstí strůjcem
- moudrý důvěřuje Bohu a pracuje a činí vše, co je třeba, aby uživil svou rodinu a mohl pomáhat potřebným
- moudrý není závislý na druhých a neobviňuje druhé za své problémy
- hloupí lidé hledají pouze někoho nebo něco, na koho či co se mohou vymlouvat, protože nechtějí převzít odpovědnost
- mnoho lidí má ve svém myšlení paradigma toho, že jsou obětí něčí neschopnosti nebo zla, přitom jejich životy závisí na jejich rozhodnutích, které dělají na základě toho, čemu věří
- když lidé pořád spoléhají na to, co má udělat druhý, sami nic nedělají a potom si jen stěžují
- je to mentalita typu: „Já se rozhoduji, ale ty neseš odpovědnost!“
- moudrý to má takto: „Já se rozhoduji a já nesu odpovědnost!“; přebírá odpovědnost za své činy a rozhodnutí, proto moudrý zvažuje své kroky (Př 14,15)
- je zajímavé slyšet nevěřícího říkat, že žádný Bůh není, ale kdyby byl, tak všechno zlé je jeho vina; potažmo vzato, čí je tedy vina za zlo, když v Boha nevěří a rozhodují se bez něj?
Závěr
- Nikoho neobviňuj za to špatné, co se ti děje, ani stát, politiky či jiné lidi, popř. Boha. Samozřejmě, že můžeš určité těžkosti mít kvůli druhým lidem, ale pořád jsi to ty, kdo má moc se rozhodnout, co dělat, resp. nedělat nic.
- Důvěřuj Bohu, uč se a dělej, co je třeba.
- Za tvé problémy a těžkosti nemůže nikdo jiný než ty, protože tvůj život je určován tím, jestli s tím něco uděláš nebo ne, a o tom rozhoduješ ty.
- Jsme stvořeni Bohem, abychom měli pod kontrolou to, co máme mít pod kontrolou, a ve věcech, kde nám chybí moc a autorita něco změnit, se můžeme modlit a věřit Bohu, který je Všemohoucí.
- Obviňováním a osočováním druhých se nic ve tvém životě nezmění. Jednej moudře, rozumně a zodpovědně. A všechno čiň jako Pánu a ne lidem. (Ko 3,23)