1 Neboť se Jehova smiluje nad Jákobem a opět si vyvolí Izrael a dá jim spočinout na jejich půdě. Cizinci se k nim připojí a přilnou k Jákobovu domu. 2 Lid je uchopí a přivede do svého místa. Izraelův dům je přijme v Jehovově zemi za otroky a otrokyně, zajmou ty, kteří jímali je, budou vládnout nad svými utlačovali. 3 V ten den se stane, že ti Jehova dá odpočinout od tvého trápení a nejistoty a od tvé těžké nucené práce, kterou jsi vykonával, 4 že o babylonském králi proneseš toto přísloví: „Vida, i na utlačovatele došlo, jeho řádění ustalo!“
5 Jehova rozlámal berlu přestupníků a žezlo vládců, 6 toho, který si vyléval zlost bitím a neustálými ranami, zuřivě vládl nad národy a naprosto bez zábran tyranizoval lid. 7 Celá zem si v klidu může spočinout a propuknout v jásot. 8 Z tvého pádua se raduje i jedle i libanonské cedry. Říkají: „Teď, když ty jsi ulehnul, není, kdo by nás přišel pokácet.“ 9 I podsvětí se na tebe třese, až přijdeš, burcuje kvůli tobě duchy zesnulých, všechny předáky lidu, ze svých trůnů povstali všichni králové národů. 10 Tito všichni svědčí a říkají ti: „I ty jsi ochabnul tak, jako my, i ty ses nám stal podobným?“ 11 Do podsvětí sestoupila tvá vznešenost i zvuk tvých lyr, ustláno máš hnilobou a červi jsou tvou přikrývkou.
12 Ó, jak jsi z nebe spadl, jitřenkob, synu úsvitu! Poražen jsi k zemi, ty, který jsi poráželc národy. 13 Ve svém srdci sis řekl: „Vystoupím na nebesa, povýším svůj trůn nad Boží hvězdy, usednu na hoře shromáždění na nejzazším severu. 14 Vystoupím nad oblačné výšiny, budu podoben Nejvyššímu.“ 15 Jistě sestoupíš až do podsvětí až na dno nejhlubší jámy. 16 Ti, kdo tě uzří, budou na tebe hledět a zkoumavě říkat: „Tak toto je ten, který zmítal zemí a otřásal královstvími, 17 v pustinu obracel svět a jeho města v ruiny a své zajatce nepropouštěl?“d 18 Každý z králů národů, všichni do jednoho, leží slavně pochováni ve svých domech. 19 Ty však jsi pohozen mimo svůj hrob jako odporná ratolest a jako roucho zavražděných, mečem probodnutých, kteří sestoupili do jámy mezi kamení, jako pošlapaná mršina. 20 Nepřipojíš se k nim pohřbem, neboť jsi svou zem rozvrátil, pobil svůj lid. Símě zločinců nebude nikdy připomínáno.
21 Připravte místo k porážení jeho synů za nepravost jejich otců, aby už nepovstali, nezdědili zemi a svými městy nezaplnili světe. 22 „Povstanu proti nim,“ praví Jehova zástupů, „a odetnu Babylonu jeho jméno a ostatek, jeho děti, jeho potomstvof,“ praví Jehova. 23 „Proměním jej v hnízdiště volavek a močály, vymetu jej koštětem zkázy,“ praví Jehova zástupů.
24 Jehova zástupů přísahal se slovy: „Jak jsem zamýšlel, tak se stane. Jak jsem se usnesl, tak bude: 25 Roztříštím Aššúra ve své zemi a na svých horách jej rozšlapu. Jeho jho bude sňato z mého lidug a jeho břemeno z jejich ramen. 26 Toto je záměr, který je usnesen ohledně celé země, tato ruka je vztažená ke všem národům.“ 27 Jestliže se Jehova zástupů takto usnesl, kdo to zruší? Je-li jeho ruka vztažená, kdo ji odvrátí?
28 V roce, kdy zemřel král Achaz, se stalo toto břímě: 29 Jen se neraduj, celá Pelišteo, že bylo zlomeno žezlo toho, kdo tě bil, neboť z hadího kořene vzejde zmije a jeho plodem bude létající ohnivý had.h 30 Prvorození z chudých se budou pást a nuzní se bezpečně natáhnou. Tvůj kořen zahubím hladem a pobiji tvůj ostatek. 31 Kvil, bráno, křič město, jsi celá rozteklá, Pelišteo, neboť od severu přijde dým a nebude nikdo, koho by to v ten určený čas minuloi. 32 Co pak odpoví poslům z národů? Že Jehova upevnil Sijón a chudí z jeho lidu v něm nalezli útočiště.
Poznámky:
(a) h. nad tebou
(b) Kralická bible zde překládá Lucifer. Slovo Lucifer je latinský název planety Venuše. Tímto slovem bylo hebrejské slovo hêylêl přeloženo v latinské Vulgátě. Jelikož se planeta Venuše objevuje na obloze navečer po západu slunce a ráno před úsvitem, existují pro ni dvě pojmenování večernice a jitřenka. Jelikož Vulgáta vznikla na přelomu 4. a 5. st. n. l., autoři Kralického překladu měli vžitý latinský výraz. (Doporučuji si přečíst na Wikipedii témata Lucifer, Venuše [planeta].)
(c) heb. slovo znamená oslabit, ochromit, přemoci; mluví o někom, před kým padají lidé na zem neschopní boje, lehnou si tváří k zemi (dá se to chápat jako paralela s pokácením Babylonu jako stromu k zemi, toho, který přivádí druhé na zem, sráží je k zemi v ochromení ─ srov. Ex 17,13 – zde je totéž slovo překládáno jako porazit)
(d) h. neotvíral dům zajatců (vězňů)
(e) h. tvář světa tj. zemský povrch
(f) v heb. jsou zde dvě slova stejného významu znamenající potomek, potomstvo; srov. Gn 21,23
(g) h. z nich, srov. Iz 10,24-27
(h) h. saraf ─ totéž slovo odkazuje na andělskou bytost z Iz 6, ale základním významem je ohnivý had. Původ toho je odvozen od pocitu pálení, které měli Izraelci na poušti po uštknutí hadem (viz. Nu 21,6-8; srov. také Dt 8,15)
(i) h. nikdo nebude izolovaný (někde stranou)