1 Žádná temnota už však nepostihne tu souženou, tu, kterou už dříve ponížil – zemi Zabulón a zemi Neftalí. Nakonec ji poctí, tu, která je na cestě k moři v Zajordání, Galilei národů. 2 Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo, ty, kteří bydlí v zemi stínu smrti, světlo osvítí.
3 Rozmnožiš ten národ, jejich radosti dáš vzrůst. Budou se před tebou radovat, tak jako se radují ze žně a jak se lidé radují, když dělí kořist. 4 Neboť roztříštíš jho, které jej tíží, prut z jeho ramenou, hůl jeho utlačovatele jako v den Midiánu. 5 Každá obuv válečná, jenž zemí otřásá, a oděv, který se válí v krvi, bude spálen, stane se potravou pro oheň.
6 Neboť dítě se nám narodilo, syn nám byl dán. Na jeho ramenou spočine vláda. Jeho jméno bude Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. 7 Vzrůst jeho vlády a pokoje na Davidově trůnu a nad jeho královstvím nebude mít konce. Právem a spravedlností jej bude upevňovat a podpírat od nynějška až navěky. Horlivost Jehovy zastupů to vykoná.
8 Můj Pán poslal slovo k Jákobovi a ono dolehlo na Izrael. 9 Pozná to všechen lid, i Efraim a obyvatelé Samaří, kteří v pýše a velikášství srdce říkají: 10 „Cihly popadaly, budeme tedy stavět z tesaných kamenů, fíkovníky byly pokáceny, nahradíme je cedry.“ 11 Jehova pozvedl proti nim protivníky, to jest Resína, jejich nepřátele proti nim popudil, 12 Aramejcea od východu a Pelištejce od západu. Izrael budou požírat celými ústy. Po tom všem se jeho hněv neodvrátí, ale jeho ruka zůstane dál vztažená.
13 Lid se však nenavrátí k tomu, kdo ho bije, Jehovu zástupů hledat nebudou. 14 Proto Jehova utne Izraeli hlavu i ocas, palmovou ratolest i rákos 15 — stařec a vznešený, toť jeho hlava, prorok, který šíří lži, toť jeho ocas. 16 Jejich vůdcové je svádí na scestí, do záhuby jsou jimi vedeni. 17 Proto se můj Pán z jejich mládenců radovat nebude, s jejich sirotky a vdovami nebude mít soucit, neboť jsou to všichni pokrytci a činitelé zla, svými ústy mluví hanebnosti. Po tom všem se jeho hněv neodvrátí, ale jeho ruka zůstane dál vztažená. 18 Neboť špatnost jako oheň spaluje: bodláčí a trní požírá, křoví v lese zapálí, proto rozptýleni budou jako dým v povětří. 19 Pro hněv Jehovy zástupů bude sežehnuta země, lid se stane potravou pro oheň, nikdo se ani nad svým bratrem neslituje. 20 Krájet bude po pravici a dál bude mít hlad, bude jíst po své levici a nenasytí se, každý bude jíst maso ze své vlastní paže: 21 Manasses Efraima a Efraim Manessesa a oba spolu proti Judovi. Po tom všem se jeho hněv neodvrátí, ale jeho ruka zůstane dál vztažená.
Poznámky:
(a) tj. aramejského krále Resína, viz. Iz 7,1.8