O víře

Kdo čte, rozuměj (2)

Porozumět Bibli znamená porozumět Bohu a porozumět lidem.

Starý a Nový zákon?

Tradičně se Bible dělí na dvě části, Starý a Nový zákon. Když se však podíváme na to z perspektivy apoštolů, oni toto dělení neznali. V době apoštolů něco jako Nový zákon neexistovalo.

Apoštol Pavel napsal ve 2. dopisu Timoteovi:

„Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, u usvědčování, k napravování a výchově ve spravedlnosti.“ — 2. Timoteovi 3,16

Pavel ale neznal něco jako Nový zákon. Novozákonní kánon Písma byl shromážděn někdy mezi 2. a 4. st. n. l., tedy daleko později. Takže Pavel nenazýval Písmem novozákonní texty, ale ty starozákonní. Apoštol Pavel nejspíš studoval přímo hebrejské židovské texty, či jejich překlad v Septuagintě. To, čemu my říkáme Nový zákon, byly prostě apoštolské spisy, evangelia, tj, svědectví o Ježíšově životě, a dopisy apoštolů věřícím. (Můžeš si také přečíst článek o Novém zákoně na Wikipedii.)

Spousta věřících toto dělení na Nový a Starý zákon bere tak doslovně, že ke starozákonním textům přistupují už s menším respektem, jakoby to bylo něco zastaralého. Přesnějším pojmenováním je ale použít namísto slova zákon slovo smlouva. Slovo zákon vytváří dojem, že staré zákony byly nahrazeny novými. Je třeba si uvědomit, že apoštolové byli Židé a pro ně to nebylo něco zastaralého. Pouze rozlišovali mezi tím, co se týká věřících z pohanů a co ne. (viz. článek Kdo čte, rozuměj ).

Mojžíšův zákon dnes

Apoštol Pavel napsal v dopisu Římanům toto:

„Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.“ — Římanům 7,12 (CSP)

Pavel tím myslí specificky Mojžíšův zákon. A dále napsal toto:

„Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle, aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha. — Římanům 8,3-4 (CSP)

Takže zde Pavel píše, že Bůh poslal svého Syna, aby odstranil problém těla, aby mohl být požadavek Zákona naplněn v nás, když chodíme v Duchu svatém. Takže vlastně říká, že Duch svatý v nás vypůsobuje to, co je v souladu se Zákonem, ne v jeho rozporu.

Ježíš sám řekl toto:

„„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však činil a učil, ten bude v království Nebes nazván velkým. Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do království Nebes určitě nevstoupíte.““ — Matouš 5,17-20

Ježíš nepřišel zákon zrušit, ale naplnit. Následně po tomto výroku Ježíš cituje několik přikázání a jakoby je zdánlivě pozměňuje. Ve skutečnosti pouze posouvá jejich rozsah. Přesouvá pozornost lidí nejen na vnější skutky, ale už na to, co se děje v srdci člověka. Ježíš řekl, že všechno zlo pramení v lidských srdcích. A to je přesně to, co přišel Ježíš vyřešit. Změnit lidská srdce. Nepřišel přinést nová pravidla a regulace, ale přišel proto, aby se ty stará přikázání dostala do lidských srdcí.

Prorok Ezechiel řekl toto:

„Pokropím vás čistou vodou a budete čistí; očistím vás od všech vašich nečistot a od všech vašich bůžků. Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit.“ — Ezechiel 36,25-27 (CSP)

Prorok říká, že Bůh způsobí, že Izrael bude žít podle jeho ustanovení. A to tím, že odstraní jejich kamenná srdce a dá jim srdce masité. Že jim dá nové srdce a nového ducha do jejich nitra. A také že jim dá svého Ducha, tj. Ducha svatého. Prorok zde prorokuje o tom, co je znakem Nové smlouvy, znovuzrození a naplnění Duchem svatým (viz. Jl 3,1-2, Jan 3. kap., Sk 1.-2. kap.)

Autor listu Židům cituje proroka Jeremiáše a říká:

„Neboť kárá svůj lid a říká: „Hle, přicházejí dny, praví Pán, kdy uzavřu s domem Izraele a s domem Judy smlouvu novou; ne podle smlouvy, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; nezůstali totiž v mé smlouvě, a já jsem je zanechal, praví Pán. Protože toto je smlouva, kterou uzavřu s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem. A nikdo už nebude učit svého spoluobčana a nikdo svého bratra slovy: ‚Poznej Pána‘, neboť mě budou znát všichni, od nejmenšího až do největšího z nich, protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu.“ Když mluví o ‚nové smlouvě ‘, prohlašuje tu první za zastaralou. Co však zastarává či stárne, je blízko zániku.“ — Židům 8,8-13 (CSP)

Zákon a smlouva

Zde se říká, že podstatou nové smlouvy bude, že Bůh svůj zákon napíše do lidských srdcí.

Mluví se zde, že nová smlouva, nahrazuje starou, ale je zde použito slovo smlouva, nikoli zákon.

Věřím tomu, že Bůh v Ježíši nepřišel zrušit Zákon, jak sám Ježíš řekl, pouze změnil smlouvu. Smlouva znamená pouto, svazek mezi dvěma osobami. Smlouva udává práva a povinnosti obou zúčastněných stran.

Bůh v Ježíši přinesl něco, co chybělo pod Starou smlouvou, znovuzrození a naplnění Duchem svatým. Pod Starou smlouvou měli Ducha svatého pouze kněží, králové a proroci.

Podívejme se třeba na prvního izraelského krále Saula. Prorok Samuel, naplněný Duchem svatým, Saulovi řekl toto:

„Uchvátí tě Duch Jehovův, budeš prorokovat s nimi a budeš změněn v jiného muže. I stane se, až se na tobě naplní tato znamení, učiň, co se ti naskytne, protože Bůh je s tebou. … I stalo se, že když se obrátil, aby šel od Samuela, Bůh mu změnil srdce v jiné a v onen den se naplnila všechna ta znamení.“ — 1. Samuelova 10,6-7,9

Král Saul byl naplněn Duchem svatým a proměněn Božím Duchem. Co bylo pod starou smlouvou vyhrazeno jenom určitým lidem, pod novou smlouvou je pro každého, kdo věří v Ježíše.

Ježíš řekl, že nepřišel zrušit Zákon, ale podle listu Židům je stará smlouva nahrazena novou.

Takže musíme rozlišovat mezi Zákonem a smlouvou. Pod starou smlouvou šlo o tělesné nařízení a ustanovení a hlavně o oběti zvířat, ale pod novou smlouvou jde o oběť Božího Syna, jedna oběť namísto mnohých (viz. Židům 9. kap.). Předobrazy byly nahrazeny skutečností a namísto do fyzické svatyně vcházíme vírou do té nebeské.

Když se však podíváme na příkazy jako Nezcizoložíš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš mít jiného Boha atd., tyto požadavky jsou pořád aktuální. Jsou totiž vyjádřením Božího srdce. A Bůh chce, aby byly i vyjádřením našeho. Jaký je on, takový jsme i my na tomto světě. Pořád máme mít jen jednoho Boha, pořád máme ctít manželský svazek, ale nedodržujeme to jako literu Zákona, ale z lásky k Bohu a blízkému člověku.

„Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest‘ a ‚budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly‘. Druhé je toto: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ Není jiné přikázání větší než tato.““ — Marek 12,29-31

„Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ a je -li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ Láska bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.“ — Římanům 13,8-10

Ježíš citoval pasáž z Deuteronomia 6,4-5 a z Levitiku 19,18, tedy z Mojžíšova zákona. Ježíš tedy nepřinesl nic nového. Ježíš je to „slovo, které se stalo tělem“, takže zrušit Zákon by bylo, jakoby zrušil sám sebe. Zákon je plný předobrazů, které ukazovaly na něj, a on je přišel naplnit, a zároveň naplnit požadavky Zákona, ohledně naší svatosti.

Nová smlouva přinesla lepší zaslíbení, která jsou umožněna dokonalou obětí Božího Syna. A v něm se tato zaslíbení vztahují nejen na Izrael, ale i na věřící z pohanů. Takže nová smlouva rozšířila i smluvní lid.