1 V ten den se tato píseň bude zpívat v zemi judské: Silné máme město, v jeho zdech a valu nám Bůh ustavil záchranu.a 2 Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, co věrnost střeží. 3 Ty budeš mysl upevněnou v tobě pokojem dokonalým střežit, neboť důvěřuje ti.b 4 Důvěřujte Jehovovi až navěky, neboť On sám, Jehova,c je skálou po věky trvající. 5 Neboť shýbá obyvatele výšin, vyvýšené město snižuje, snižuje jej až k zemi, až do prachu sráží. 6 Pošlape jej noha, noha ubožáka, kroky chudáka. 7 Cesta spravedlivého je přímá — ty, Přímý, stezku spravedlivého urovnáváš. 8 Na cestě soudů tvých, Jehovo, očekáváme na tebe, po tvém jménu touží duše naše, po tom…
-
-
Nenadávej na Rusa,neutíkej do USA,i ten Euro Pruskydá samej hnus. Raději svou zemstřež před každým zlem,jejich i tím naším,mým anebo tvým. Jedni padají, druzí povstanou,ti věrní a ti pravínakonec zůstanou. Boží pravdě věřa v srdci svém ji střež.Ti, kdo v dobro věří,život jemu svěří.
-
1 Jehovo, můj Bůh ty jsi,vyvyšovat tě budu a jméno tvé chválit,neboť veliké divy jsi vykonal,věrné a spolehlivé jsou tvé odvěké záměry.2 Neboť město jsi obrátil v hromadu sutin,opevněné město v ruiny,tvrz cizinců už není městem,zbudována už nebude navěky. 3 Proto vzdávat slávu ti bude silný lid,bát se tě budou města národů ukrutných,4 neboť chudému pevností jsi byl,pevností nuznému v jeho trápení,před bouří útočištěm a před žhnoucím sluncema zastíněním:5 neboť jako bouře proti zdi je běsnění ukrutnýcha jako žhnoucí slunce ve vyprahlé zemi,ty však vřavu cizinců pokoříš —jako když žhnoucí slunce mrak zastíní,umlčena bude píseň ukrutných.b 6 Jehova zástupů na této hoře všem lidem hostinu uspořádá: hostinu…
-
1 Hle, Jehova zemi prázdnou a pustou činí. Její podobu pokřiví a její obyvatele rozptýlí. 2 Obyčejný člověk na tom bude stejně jako kněz, otrok jako jeho pán, otrokyně jako její paní, kupující jako prodávající, půjčující si jako půjčovatel, dlužník jako jeho věřitel. 3 Země bude naprosto vyprázdněna a naprosto vydrancována, neboť toto slovo Jehova promluvil. 4 Země usycháa a vadne, svět chřadne a vadne, chřadnou i významní lidé země. 5 Poskvrněna je země pod jejími obyvateli, neboť zakony přestoupili a nařízení obešli a věčnou smlouvu porušili. 6 Proto zemi prokletí sžírá, její obyvatele tíží vina. Proto obyvatele země oheň pozřeb a jen pár jich zůstane. 7 Nové víno usychác, vinná réva chřadne, vzdychají…
-
Voda, čistá voda — život tělu dává, bez ní bych byl, jistě byl … jako leklá ryba. Voda — to je závdavek života, jak jsme na ni závislí, říká nám, „Bože, děkuji ti za ni, že ji mám.“ Může vám to znít bláznivé, děkovat za něco tak samozřejmé, k tomu Bohu, jehož nevidím, že život je Boží dar, prostě vím. Děkuji Bohu za vodu, děkuji Bohu za vzduch,člověk si sám ničí vodu i kazí vzduch.Nemám na výběr, než se k Bohu modlit,to on nás zachraňuje od naší pošetilosti.
-
Mám další den dovolené. Jupí… Je fajn vstávat ráno v klidu, že nemusím do práce. V klidu si vypiju kávu, něco si přečtu a hlavně žádnej stres. To je paráda. Tipnu si, že to máte podobně. Bible říká: „Toto je den, který Jehova (Pán) učinil, jásejme a buďme v něm radostní“. —ŽALMY 118,24 Často emoce máme jednoduše jako prosté reakce na podněty, tzn. že je neřídíme, ale ty emoce určují nás. Ve zmíněném citátu z Bible se říká, že se máme radovat z nového dne, protože ten den je Boží dar, tzn. emoce radosti vychází z uvědomění si daru, který…
-
1 Břímě Týru. Taršíšskéa lodě, kvilte, Týr je zničený, je úplně bez obydlí.b Odhalené je to těm, co od kitejskéc země připlouvají. 2 Umlkněte, obyvatelé pobřeží! Svým zbožímd tě naplňovali moře brázdící obchodníci sidónští, 3 po mnohých vodách k tobě přiváželi zrno ze Šíchorue, žeň Nilu, stal ses tržištěm národů. 4 Zastyď se, Sidóne, moře mluví, hradbaf mořská praví: „Já jsem se nesvíjela bolestí ani nerodila. Já jsem nevychovávala mladíky, panny jsem neodchovala.“ 5 Jakmile tu zprávu v Egyptě uslyší, nad zprávou o Týru se budou svíjet bolestí. 6 Do Taršíše se přeplavte, kvilte, obyvatelé pobřeží! 7 To že je to město rozjařenég, jež už v dávných dobách má svůj počátek? Jeho vlastní nohy jej odvedou do…
-
1 Břímě o Údolí viděnía: Co že jsi celé vystoupilo na střechy, 2 ty hluku plné, město halasné, ty město rozjařené!b Tví pobití nepadli mečem, ani nebyli zabiti v boji. 3 Všichni tví vládci společně utekli a bez výstřelu z luku jsou spoutáni. Byli dopadeni a všichni společně spoutáni, byť jakkoli daleko utekli. 4 Proto jsem řekl: „Nedívejte se na mě, chci se dát do hořkého pláče. Zkáza dopadla na dceru mého lidu. Utěšit se mě nesnažte.“ 5 Je to den nepokoje a pošlapání, den zmatku od mého Pána Jehovy zástupů v Údolí vidění, den boření zdí a k horám o pomoc volání. 6 Elam toulec si vzal, vozy s…
-
1 Břímě o přímořské pustiněa — jako když se na jihu prohání bouře — z pustiny to přichází, z obávané země. 2 Kruté vidění je mi oznámeno: „Ničema páchá ničemnost a násilník se dopouští násilí. Vystup, Elame, oblehni, Méde, učiním přítrž všemu tomu sténání.“b 3 Má bedra jsou z toho plná úzkosti, jako rodička sevřen jsem bolestí. Skličuje mě, co slyším, děsí mě, co vidím. 4 Mé nitro se zapotácelo, zmocnila se mě hrůza. Můj toužebný soumrakc se změnil v úzkostné chvění. 5 Prostírejte stůl a držte stráž. Jezte, pijte a povstaňte, pomažte svůj štít, velitelé! 6 Neboť takto ke mně promluvil můj Pán: „Jdi a postav strážného, aby o…
-
1 V roce, kdy Tartan,a zmocněnec asyrského krále Sargona, přitáhl proti Ašdódu, bojoval proti němu a dobyl jej, 2 v ten čas promluvil Jehova prostřednictvím Izajáše, syna Ámose, a řekl: „Jdi a odvaž pytlovinu ze svých beder a zuj obuv ze svých nohou.“ Učinil tak a chodil nahý a bosý. 3 Jehova řekl: „Tak, jako můj otrok Izajáš chodil tři roky nahý a bosý jako znamení a div pro Egypt a zemi Kúš, 4 odvede asyrský král egyptské a kúšské zajatce, jak mladé tak staré, nahé a bosé a s holými zadky k hanbě Egypta.“ 5 Budou zdrceni a zahanbeni kvůli Kúši, v nějž doufali, a Egyptu, jímž…