1 V roce, kdy zemřel král Uzijáš, jsem viděl mého Pána sedícího na trůnu, vysokém a vyvýšeném, a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2 Nad ním stáli serafové. Každý z nich měl šest křídel, dvěma si zakrývali tvář, dvěma nohy a dvěma létali. 3 Volali jeden na druhého: „Svatý, svatý je Jehova zástupů, celá zem je plná jeho slávy.“ 4 Čepy prahu se hnuly od hlasu volajícího a dům se naplnil dýmem. 5 Řekl jsem: „Běda mi, to je můj konec, neboť jsem člověk nečistých rtů, žiji mezi lidmi nečistých rtů a mé oči viděli Krále, Jehovu zástupů.“ 6 Přiletěl ke mně jeden ze serafů, v ruce měl žhavý uhlík,…

1 Svému nejmilejšímu zazpívám píseň mého milého o jeho vinici. Můj nejmilejší má vinici na velmi úrodném návrší. 2 Ohradil jia, zbavil kamení, vysadil vybraným vínem, v jejím středu zbudoval věž a vykopal v ní vinný lis. Očekával, že vydá hrozny, vydala však jen páchnoucí bobule. 3 Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma a muži judští, rozsuďte mě a mou vinici. 4 Co dalšího bych měl ještě pro svou vinici udělat, co jsem ještě neudělal? Proč když jsem čekal, že mi vydá hrozny, vydala jen páchnoucí bobule? 5 Vězte tedy, co udělám se svou vinicí: Odstraním její plot a bude požrána, strhnu její zeď a bude pošlapána. 6 Zanechám ji pustou…

1 V ten den se sedm žen jednoho muže chopí se slovy: „Svůj vlastní chléb budeme jíst a vlastní plášť nosit, jen nám dej se nazývat jménem tvým.“ 2 V ten den krásný a slavný bude výhonek Jehovův a plody země chloubou a okrasou těch z Izraele, kteří uniknou. 3 Stane se, že ten, kdo na Sijónu zůstane a bude zanechán v Jeruzalémě, svatým nazván bude, totiž každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě, 4 to když můj Pán špínu dcer sijónských smyje a očistí Jeruzalém od krve duchem soudu a duchem ohně. 5 Jehova stvoří nad každým příbytkem hory Sijón a jejími shromážděními oblak a dým…

1 Neboť hle, Pán Jehova zástupů  Jeruzalému a Judsku veškerou pomoc odnímá, veškerou podporu chleba a podporu vody, 2 hrdinu i válečníka, soudce i proroka, věštce i starce, 3 vůdce nad padesáti, vznešeného i rádce, zručného řemeslníka i zkušeného zaříkávače. 4 A za knížata jim dám mladé chlapce,  svévolnost jim vládnout bude. 5 Lidé budou jeden druhého utlačovat, člověk na svého blízkého bude vyvíjet nátlak. Mladí se budou nad starce a nízcí nad ctihodné povyšovat. 6 Když se člověk chopí svého bratra z domu svého otce a řekne: „Máš oděv, buď našim předákem a o tuto spoušť se postarej,“ 7 tehdy hlas pozvedne a řekne: „Já tyto rány ovazovat nebudu, v mém…

1 Slovo, které Izajáš, syn Ámose, viděl o Judsku a Jeruzalému: 2 V posledních dnech se stane, že hora Jehovova domu upevněna bude jako nejpřednější mezi horami, vyvýšena bude nade všechny pahorky a proudit k ní budou národy. 3 Mnozí přijdou a řeknou, „Pojďte a vystupme na Jehovovu horu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám.“ Neboť ze Sijónu vyjde zákon a Jehovovo slovo z Jeruzaléma. 4 Soudit bude mezi národy a kárat mnohý lid. Překují své meče na radlice a ve vinařské nože svá kopí. Národ proti národu už nepozvedne meč a nebudou se už více učit boji. 5 Pojď, dome Jákobův, a choďme v…

1 Vidění Izajáše, syna Ámose, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů judských králů Uzijáše, Jótama, Achaze a Ezechijáše: 2 Slyšte, nebesa, a naslouchej, země, neboť Jehova promluvil: „Děti jsem vychoval a odchoval, ale oni se proti mně vzbouřili. 3 Býk zná toho, komu patří, i osel žlab svého pána, ale Izrael nezná, můj lid nerozumí.“ 4 Ó, jak hřešící národ to je, lid obtížený vinou, símě zločinců, synové převrácenců! Opustili Jehovu, pohrdli Svatým Izraele, odcizili se mu.a 5 Proč byste měli být ještě biti? Dál jen bude pokračovat vaše odpadnutí. Celá hlava nemocná je, celé srdce zesláblé. 6 Od hlavy až k patě na něm nic zdravého…