• Římanům

    13. kapitola (Ř)

    1 Každá duše ať se podřizuje nadřízeným autoritám. Neboť není autority, leč od Boha. Autority, které jsou, jsou ustanoveny Bohem. 2 Ten, kdo se vzpírá autoritě, vzdoruje Božímu nařízení. A takoví pro sebe přijímají odsouzení. 3 Neboť vládci nejsou postrachem dobrému jednání, ale zlého. Nechceš se bát autority? Konej dobro a budeš mít od ní chválu. 4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jestliže však číníš to zlé, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je totiž Božím služebníkem, mstitelem hněvu proti tomu, kdo činí zlé. 5 Proto je nutné se podřizovat, nejen kvůli hněvu, ale také kvůli svědomí. 6 Proto také platíte daně, jsou totiž Božími služebníky a…

  • Římanům

    14. kapitola (Ř)

    1 Slabého ve víře přijímejte, ne však kvůli názorovým sporům. 2 Neboť někdo věří, že může jíst všechno. Ale jiný je slabý a jí zeleninu. 3 Kdo jí, ať nepohrdá tím, kdo nejí. A kdo nejí, ať neodsuzuje toho, kdo jí, neboť Bůh ho přijal. 4 Kdo jsi, že odsuzuješ cizího služebníka? Svému vlastnímu pánu stojí i padá. Však on vstane, vždyť Bůh je schopen ho postavit. 5 Někdo ctí jeden den nad jiný a jiný ctí každý den stejně. Každý ať je ve své mysli plně přesvědčen. 6 Kdo zachovává den, zachovává jej Pánu a kdo nezachovává den, nezachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu a děkuje Bohu. A…

  • Římanům

    15. kapitola (Ř)

    1 My silní jsme pak povinni nést slabosti slabých a ne se snažit líbit sami sobě. 2 Všichni se snažme líbit svému blízkému k dobru ke zbudování. 3 Vždyť ani Pomazaný se nesnažil líbit sám sobě, ale jak je psáno: „Urážky, jimiž tě uráželi, padly na mě.“a 4 Cokoli bylo předem nápsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze vytrvalost a povzbuzení z Písma, měli naději. 5 A Bůh veškeré vytrvalosti a povzbuzení vám dej, abyste o sobě smýšleli navzájem stejně podle Pomazaného Ježíše, 6 abyste jednomyslně a jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Pomazaného. 7 Proto přijímejte jedni druhé tak, jako i nás Pomazaný přijal do Boží…

  • Římanům

    16. kapitola (Ř)

    1 Doporučuji vám naši sestru Foibé. Je to pomocnice ve shromáždění v Kenchrejích. 2 Přijměte ji v Pánu, jak se sluší na svaté, a buďte jí nápomocni v čemkoli, co od vás bude potřebovat, neboť mnohým byla velkou zastánkyní a to i mně samému. 3 Pozdravte Priscilu a Akvilu, mé spolupracovníky v Pomazaném Ježíši, 4 kteří za mou duši nasadili vlastní krk, jimž neděkuji jen já, ale také všechna shromáždění z pohanů. 5 Taktéž pozdravte shromáždění u nich v domě. Pozdravte mého milovaného Epaineta, který je prvotinou Pomazaného v Acháji. 6 Pozdravte Marii, která se pro nás mnoho napracovala. 7 Pozdravte Andronika a Júnii, mé příbuzné a spoluvězně, kteří jsou…

  • Genesis

    50. kapitola (Gn)

    1 Josef padl na tvář svého otce a plakal na něm a políbil ho. 2 Přikázal svým otrokům lékařům, aby jeho otce nabalzamovali. Lékaři tedy nabalzamovali Izraele. 3 Trvalo to 40 dní, neboť tak dlouho trvá balzamování. A Egypťané nad ním truchlili 70 dní. 4 Když pominul čas truchlení, promluvil Josef k faraonovu domu takto: „Pokud jsem nalezl přízeň ve vašich očích, mluvte, prosím, k sluchu faraona a řekněte mu: 5 ‚Můj otec mě zavázal přísahou, řekl: «Já už umírám. Pochovej mě do hrobky, kterou jsem si koupil v kenaanské zemi.» Dovol mi, prosím, tedy vyjít a pochovat svého otce. Potom se zase vrátím.’” 6 Faraon odpověděl: „Jdi a pochovej…

  • Genesis

    49. kapitola (Gn)

    1 Jákob zavolal své syny a řekl: „Shromážděte se, abych vám mohl říct, co se vám bude dít v posledních dnech. 2 Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi. Vyslechněte svého otce Izraele: 3 Rúbene, ty jsi můj prvorozený, mou silou a prvotinou mé mužnosti, bohatstvím mé důstojnosti a síly. 4 Vzkypěl jsi jako voda, už nebudeš překypovat, protože jsi vstoupil na lože svého otce, a tím, že jsi na něj vstoupil, jsi jej poskvrnil. 5 Bratři Simeon a Lévi, jejich meče jsou nástroje krutosti. 6 Na důvěrnou poradu s nimi nevcházej, duše má, a neslučuj se s nimi, slávo má. Neboť ve svém běsnění zabili muže a jen pro…

  • Genesis

    48. kapitola (Gn)

    1 Po těchto věcech bylo Josefovi oznámeno: „Hle, tvůj otec je nemocný.” Vzal tedy s sebou své dva syny Manassese a Efraima. 2 Jákobovi bylo oznámeno: „Hle, tvůj syn Josef přišel za tebou.” 3 Jákob sebral sílu, posadil se na lůžku a řekl Josefovi: „Všemohoucí Bůh se mi ukázal v Luz v kenaanské zemi, požehnal mi 4 a řekl mi: ‚Rozplodím tě a rozmnožím a učiním z tebe shromáždění lidí. A tuto zemi dám tvému potomstvu do věčného vlastnictví.’ 5 Proto tví dva synové Manasses a Efraim, kteří se ti narodili v egyptské zemi ještě předtím, než jsem do Egypta přišel já, budou mí; budou mí tak…

  • Genesis

    47. kapitola (Gn)

    1 Josef vstoupil a oznámil faraonovi a řekl: „Můj otec a mí bratři se svým bravem a skotem a vším, co mají, přišli z kenaanské země a už jsou v zemi Gošen.” 2 Vybral ze svých bratrů pět mužů a představil je faraonovi. 3 Faraon se jeho bratrů zeptal: „Jaké je vaše zaměstnání?” „Tví otroci jsou pastýři stejně jako naši otcové,” odpověděli faraonovi. 4 Dále faraonovi řekli: „Přišli jsme, abychom v této zemi žili jako hosté. Tví otroci nemají kde pást svá stáda, protože hlad těžce sužuje kenaanskou zemi. Proto tě nyní prosíme, zda svým otrokům dovolíš zůstat v zemi Gošen.” 5 Faraon řekl Josefovi: „Tvůj otec…

  • Genesis

    46. kapitola (Gn)

    1 Izrael se se vším, co měl, vydal na cestu a přišel do Béršeby. Obětoval tam oběti Bohu svého otce Izáka. 2 Bůh mluvil k Izraelovi v nočním vidění a řekl: „Jákobe, Jákobe!” „Tady jsem,” odpověděl. 3 Bůh řekl: Já jsem Bůh, Bůh tvého otce, neboj se sestoupit do Egypta, neboť já z tebe učiním velký národ. 4 Já sestoupím s tebou do Egypta a zase tě přivedu nazpět. A Josef vloží svou ruku na tvé oči.” 5 Jákob vstal z Béršeby a synové Izraele vezli svého otce Jákoba, své maličké a své ženy na vozech, které pro ně faraon poslal. 6 Vzali svůj dobytek a svůj majetek, který…

  • Genesis

    45. kapitola (Gn)

    1 Josef se už nedokázal před přítomnými udržet a zvolal: „Jděte všichni ven ode mně!” Už u něj nikdo nestál, když se svým bratrům dával poznat. 2 Nato se dal do hlasitého pláče, že o tom uslyšeli Egypťané i faraonův dům. 3 Josef řekl svým bratrům: „Já jsem Josef. Žije ještě můj otec?” Jeho bratři mu nedokázali odpovědět, neboť se ho vylekali. 4 „Přistupte blíž,” řekl Josef svým bratrům. A oni přistoupili. Řekl opět: „Já jsem Josef, váš bratr, jehož jste prodali do Egypta. 5 Netrapte se už a nehněvejte na sebe, že jste mě sem prodali, neboť to mě sem Bůh poslal před vámi, aby vás zachoval…