1 Co tedy řekneme, že náš praotec Abraham získal podle těla? 2 Vždyť pokud byl Abraham ospravedlněn na základě skutků, má se čím chlubit, ne však před Bohem. 3 Neboť co říká Písmo?
Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počteno za spravedlnost.a
4 Tomu však, který pracuje, se odměna nepřičítá z milosti, ale na základě dluhu. 5 Tomu však, kdo nepracuje, ale ve víře spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožné, se jeho víra počítá za spravedlnost. 6 Stejně tak i David mluví o blahoslavenství vůči člověku, jemuž Bůh přičítá spravedlnost bez skutků:
7 Blahoslavení ti, jejichž nezákonné činy byly odpuštěny, jejichž hříchy byly přikryty. 8 Blahoslavený je muž, jemuž Pán nepočítá hřích.b
9 Vztahuje se toto blahoslavenství pouze na obřezané nebo i neobřezané? Říkáme totiž, že víra byla Abrahamovi počtena za spravedlnost. 10 Jak mu tedy byla počtena? Až když byl obřezán, nebo ještě před obřízkou? Nebylo to po obřízce, ale ještě před ní. 11 Potom tedy přijal znamení obřízky jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě před obřízkou, aby byl otcem všech věřících mezi neobřezanými 12 a otcem všech obřezaných, kteří nejen že jsou obřezáni, ale chodí také ve šlépějích víry našeho otce Abrahama, kterou měl ještě před obřízkou.
13 Neboť zaslíbení, že bude dědicem světa, nebylo Abrahamovi a jeho semeni dáno skrze Zákon, ale skrze spravedlnost z víry. 14 Vždyť pokud jsou dědici ti, kteří jsou ze Zákona, potom je víra zmařena a zaslíbení je zrušeno. 15 Vždyť Zákon vyvolává hněv, neboť kde není zákon, není ani přestoupení. 16 A proto je z víry, aby bylo z milosti, aby bylo pevné pro veškeré potomstvo, nejen pro ty, kteří jsou ze Zákona, ale také ty, kteří jsou z víry Abrahama.
17 Ten je otcem nás všech, jak je psáno:
„Dal jsem tě za otce mnohých národů.“c
A to před tváří toho, kterému uvěřil, Boha, který oživuje mrtvé a povolává to, co není, aby bylo. 18 Uvěřil v naději proti naději, že bude otcem mnohých národů, na základě toho, co mu bylo řečeno:
„Takové bude tvé potomstvo.“d
19 Nezeslábl ve víře při pohledu na své umrtvené tělo a odumřelost Sářina lůna, a to mu bylo asi 100 let, 20 nepochyboval v nevěře o Božím zaslíbení, naopak posílil se ve víře a vzdal slávu Bohu. 21 Byl zcela přesvědčen, že co Bůh zaslíbil, má moc také vykonat. 22 A proto mu to bylo počteno za spravedlnost.
23 To, že mu to bylo počteno, nebylo napsáno jen kvůli němu, 24 ale také kvůli nám, jimž to má být počteno, pokud věříme v toho, kterého vzkřísil z mrtvých, našeho Pána Ježíše, 25 který byl vydán pro naše provinění a byl vzkříšen pro naše ospravedlnění.
Poznámky:
(a) Gn 15,6
(b) Ž 32,2-3
(c) Gn 17,5
(d) Gn 15,5