1 Pouštěj svůj chléb po vodě, neboť po mnohých dnech se s ním shledáš,. 2 Rozděl se o něj se sedmi, třeba i s osmi, neboť nevíš, co zlého přijde na zem. 3 Když se mraky naplní deštěm, vyprázdní se na zem. Spadne-li strom, ať už směrem k severu nebo k jihu, kam padne, tam bude. 4 Kdo na vítr dbá, nezaseje, kdo se dívá na mraky, nesklidí. 5 Jako neznáš, kam vítr fouká, nebo jak se tvoří kosti v lůně těhotné, stejně tak neznáš dílo Boha, který to všechno činí. 6 Už zrána rozsévej své semeno a ani večer nedej své ruce spočinout, neboť nevíš, zda se ujme to či ono, nebo budou-li obě semena stejně dobrá.
7 Sladké je světlo, pro oči dobré je vidět slunce. 8 Žije-li člověk mnoho let, ať se z nich všech raduje, ať však pamatuje na temné dny, bude jich mnoho. Vše, co přichází, je marnost.
9 Raduj se, mladíku, ve svém mládí a tvé srdce nechť se má dobře ve dnech tvé mladosti, choď po cestách svého srdce a co vidí tvé oči, věz však, že za to vše tě Bůh přivede na soud. 10 Odstraň zlobu ze svého srdce a zlé si drž od těla, neboť mládí a úsvit životaa je marnost.
Poznámky:
(a) h. úsvit; slovo života přidáno pro lepší srozumitelnost