1 Střež svou nohu, když vcházíš do Božího domu. Přistupuj, abys naslouchal, než abys přinášel oběť hlupáků, kteří nevědí, že činí zlo. 2 Neukvapuj se ve svých ústech a tvé srdce ať nespěchá vynášet slova před Bohem. Vždyť Bůh je na nebesích a ty na zemi, tak ať tvých slov je po skromnu. 3 Neboť jako sen přináší množství práce, tak i hlas hlupáka množství slov.
4 Když se Bohu zavážeš slibem, neotálej slib splnit, neboť Bůh nemá zalíbení v hlupácích. Splň tedy, co jsi slíbil. 5 Je lepší nic neslíbit, než slíbit a nesplnit. 6 Nepřiváděj svými ústy své tělo k hříchu, ani neříkej před andělem, že to byl omyl. Proč by se měl Bůh hněvat kvůli tomu, co od tebe slyší, a zničit dílo tvých rukou? 7 Neboť kde se množí sny a slova, tam se množí i marnosti. Ty však se boj Boha.
8 Jestliže uvidíš, že v provincii utlačují chudé a upírají jim právo a spravedlnost, nediv se tomu, neboť jeden vysoce postavený střeží jiného vysoce postaveného. A nad nimi jsou ještě další vysoce postavení.
9 Z výnosu země mají prospěch všichni, i král je obsloužen polem. 10 Kdo miluje peníze, nenasytí se jimi, kdo miluje hojnost, se žní se nespokojí. I toto je marnost. 11 S růstem blahobytu množí se i ti, kteří jej sžírají. Jaký prospěch z toho má jeho vlastník, než pohled očí? 12 Kdo pracuje, sladce spí, ať už jí málo nebo hodně, hojnost bohatému však usnout nedovolí.
13 Bídné zlo jsem viděl pod sluncem: bohatství uchované pro jeho vlastníka mu je ke škodě. 14 Přijde-li o majetek vinou špatného hospodaření a zplodí syna, v jeho ruce nic nezbude. 15 Tak jak vyšel z matčina lůna nahý, nazpět odejde, tak jak přišel. A nic ze své námahy si s sebou nevezme. 16 I toto je bídné zlo, že přesně tak, jak přišel, tak také odejde. Jaký prospěch má, že se namáhá do větru? 17 Po všechny své dny jí ve tmě — v mnohém rozčílení, hněvu a nemoci.
18 Podívej, co jsem pochopil: je to dobré a spravedlivé pro člověka jíst a pít a užít si toho dobrého ze vší své námahy, kterou se namáhal pod sluncem po všechny dny svého života, které mu Bůh dal, neboť to je jeho podíl. 19 Navíc když Bůh dal někomu jmění a bohatství a má moc jíst a vzít si svůj díl a radovat se ze své námahy, je to Boží dar. 20 Na svůj předchozí život si ani nevzpomene, protože Bůh zaměstnává jeho srdce radostí.